Jak zjistila zpráva České školní inspekce z roku 2022, ve školách byly odhaleny jen jednotky procent nadaných žáků a ani ne desetina procenta dětí mimořádně talentovaných. To je mnohem méně, než by jich v populaci mělo být.

Zleva: Jan Štípek, Karolína Míková a Sebastian Cretan
Zlatý oříšek 2022: Lezec, baletka i hudebník. Toto jsou příběhy dětských talentů

Podle inspekce za to může chybějící kvalitní diagnostika a nedostatečná pozornost věnovaná vyhledávání nadaných žáků. „U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se nutnost podpory projeví ve srovnání s ostatními žáky při běžných situacích ve výuce. Žáci nadaní a mimořádně nadaní se ale v takových situacích od ostatních žáků nijak lišit nemusejí,“ upozornili také inspektoři ve své zprávě.

Navíc jen nepatrný zlomek pedagogů absolvoval v posledních dvou letech kurz zaměřený na vzdělávání nadaných.

Z tematické zprávy:

Na základních školách bylo identifikováno jen 5 procent žáků coby nadaní (celkem 41 630 dětí). Na středních školách šlo o 7 procent studentů (26 649 jedinců). Pouze 0,08 procent žáků na základních školách bylo odhaleno jako mimořádně nadaní (724 dětí). Střední školy uvádějí 245 mimořádně nadaných studentů, což činí jen 0,06 % všech středoškolských studentů.

Odborná literatura přitom předpokládá, že nadaných je v populaci přibližně 10-15 procent (někdy až 20 procent), mimořádně nadaných pak 2-3 procent.

Jen 4 procenta pedagogů základních škol a 3 procenta pedagogů středních škol absolvovala v posledních dvou letech nějaký kurz zaměřený na vzdělávání nadaných žáků.

Pouze zhruba 10 procent škol spolupracuje s Národním pedagogickým institutem ČR na rozvoji nadaných žáků.

Zdroj: Česká školní inspekce, 2022

Národní pedagogický institut proto vytvořil Krajské sítě podpory nadání. Jejich koordinátoři aktivně spolupracují se školami a pomáhají jim nacházet a podporovat nadané děti. Provozují stránky Talentovaní.cz, kde se mohou dozvědět vše potřebné žáci, rodiče, učitelé i odborná veřejnost. V jejich síti uvízlo již hodně jedinců, kteří by jinak zůstali neodhaleni a svůj talent nikdy nerozvinuli. S institutem ovšem spolupracuje na rozvoji talentovaných jen desetina škol.

Mnozí učitelé v českých školách neví, jak rozpoznat nadané žáky a jak s nimi pracovat, varují čeští odborníci. Ilustrační foto.
Učitelé v českých školách neví, jak poznat nadané žáky. Chystá se nová koncepce

„Máme velmi dobře uchopenou péči o nadané v neformálním a zájmovém vzdělávání, ve škole až tak ideálně nefunguje,“ uvedla garantka podpory nadání z Národního pedagogického institutu Zdeňka Chocholoušková.

Připomněla, že od roku 2016 měly školy v rámci tzv. inkluze, tedy společného vzdělávání pro všechny, podporovat stejně tak žáky se speciálními potřebami jako žáky nadané. Na ně však spíše zapomínaly, nebo už neměly kapacity se jim věnovat. „Nyní často podnikají alespoň dílčí kroky, nejčastěji je posílají na různé soutěže. Ale obvykle nejde o systematickou péči,“ upozornila Chocholoušková. Problém podle ní tkví i v přípravě budoucích učitelů na vysokých školách, kteří se často nenaučí zacházet s talentovanými a v praxi pak nevědí, co s nimi dělat. Ale i zde se podle ní situace postupně lepší, ovšem pomalu.

Není totiž úplně pravda, že by slabí žáci potřebovali podporu mnohem více než ti výjimeční. „Nadané děti bývají velmi citlivé a často na sebe kladou vysoké požadavky. Ve škole se často necítí dobře, psychicky se hroutí, jsou považovaní za ‚divňouše‘ nebo ‚šprty‘. A ti nejsou ve školním prostředí oblíbení. A nebo se ti mimořádně nadaní vůbec ve škole neprojeví a jejich talent zůstane skrytý,“ vysvětlila. S tím vším se dá podle ní pracovat a zdatný pedagog péči o nadaného zvládne. Popřípadě se může dále vzdělávat a zjistit, jak na to.

Mimořádné děti. Od rybářů po baletky

Další síť pro mimořádné děti se podařilo utkat Nadačnímu fondu Zlatý oříšek. Zaměřuje se na vyhledávání a všestrannou podporu mimořádně nadaných dětí České republiky. Snaží se jim přinášet nové šance i pomoci s jejich ekonomickými podmínkami, aby mladé naděje svůj potenciál nepromarnily. Nadační fond má totiž za to, že právě tento potenciál je naším národním bohatstvím a stojí na něm budoucnost České republiky.

Už přes dvacet let pořádají ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury stejnojmennou soutěž. Snaží se rovněž organizovat krajská předkola, aby dosáhli do co nejvíce koutů Česka a vylovili odtud skryté poklady. A také aby motivovali kraje a města hledat své talenty, které je pak budou reprezentovat. „Největší radost máme z případů, kdy si rodiče nebo škola díky Zlatému oříšku uvědomí, že je tady něco, co stojí za pozornost. A že to, v čem bylo dítě doposud přehlíženo, by si zasloužilo větší zájem,“ řekl hlavní organizátor soutěže Jiří Kotmel.

Zdroj: Youtube

Jedinečnost Zlatého oříšku spočívá v tom, že nemá žádné kategorie, a příležitost tak mají všechny dívky, chlapci i dětské kolektivy, tedy všichni, kteří v daném roce učiní v různých oborech něco mimořádného. Může to být umění, sport, ekologie, přírodověda, chovatelství, jazykové schopnosti, zajímavý čin, úspěch nebo cokoliv jiného. Každoročně nominují 21 finalistů a z nich odborná porota vybere sedm laureátů. Ti obdrží finanční odměnu 20 tisíc korun na podporu jejich další činnosti a dočkají se pozornosti médií, což jim leckdy pomůže nastartovat kariéru.

„Při srovnávání dětí nemůžeme přehlédnout množství různých mistrovských titulů. Na druhou stranu se mezi nominované ale i vítěze pravidelně dostávají děti, pro které buď žádné soutěže neexistují, nebo se jich z různých důvodů neúčastní,“ upozornil Kotmel.

Letos se do finále dostal třeba i nadaný cukrář Ondřej Vašut a jednou z laureátek se stala čtrnáctiletá spisovatelka povídek a historických románů Magdaléna Paťhová. Hlavní organizátor Zlatého oříšku ale také dobře ví, že i přes jejich velkou snahu mnoho talentů zůstane skryto kvůli nezájmu rodičů, špatnému pedagogickému vedení a nebo také strachu dítěte ze sebeprezentace na veřejnosti. Každoročně se totiž finále soutěže koná před kamerami České televize a děti v jejím studiu ukazují své dovednosti.

„Jsou to právě různí malí vědátoři – matematici, fyzici, programátoři, prostě intelektově nadané děti, které si libují ve svých ulitách, ponoření do svých zájmů a ten ostatní okolní svět je příliš nezajímá nebo na něj mají svůj svébytný názor, uvědomuje si Jiří Kotmel. Ale i z nich se každý rok někdo osmělí a dostane se do finále. Organizátoři se jim totiž snaží vysvětlovat, že schopnost prezentovat výsledky své práce je důležitá pro další rozvoj jakékoli činnosti, a zvláště v dnešní době médií a sociálních sítí to už ani jinak nejde.

IQ člověka. Ilustrační foto
Geniální dítě: Jedenáctiletý chlapec má vyšší IQ než Einstein nebo Hawking

Letos se tak stal jedním z držitelů Zlatého oříšku jedenáctiletý logik a matematik Petr Beran, loni to zase byl talentovaný čtrnáctiletý astronom Jan Herzig, jenž už jako dítě píše odborné články o vesmíru a jednou by do něj i rád vzletěl. Deník o něm loni napsal článek, od té doby přivezl další zlato pro Česko z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice.

Zlatý oříšek vyhrávají i děti z různých etnik, ale také zdravotně postižené či jinak znevýhodněné. V roce 2019 například v soutěži ohromil česko-romský saxofonista Alex Šesták. Mezi laureáty patří i třeba baletka na vozíku Karolína Dejová, jednonohý stolní tenista Vít Špalek nebo nevidomá výtvarnice Marie Jansová. A jak Kotmel připomněl, v oříšku soutěží i děti z dětských domovů.

„Zlatý oříšek a i další soutěže pro talentované moc vítáme. Trochu děti zviditelní, podpoří je i trochu ‚nakuráží‘, že jsou skutečně dobří a že si zaslouží naši péči i obdiv,“ uvedla garantka podpory nadání z Národního pedagogického institutu Zdeňka Chocholoušková. Na Zlatém oříšku ocenila, že propojuje nadané z různých oborů, kteří by se jinak na jednom pódiu nesetkali. Mohou se tak setkat talentované děti z různých sociálních bublin a „popovídat si o svých radostech i strastech“.