V půli února Deníku na otázku, zda by se měla zvýšit DPH na periodický tisk a knihy, odpověděl: „Na základě mých životních zkušeností a preferencí bych nechtěl, abychom udělali něco, co by ohrozilo nejenom nezávislou žurnalistiku, ale třeba i vzdělanost tím, že bychom ztížili vydávání knih. Touto cestou určitě jít nechceme.“ Platí tento slib? „Ano, platí,“ odvětil ve čtvrtek.

Český premiér Petr Fiala.
Platy ve školství? Fiala: 130 procent průměrné mzdy má být výhradně pro učitele

A jaký je premiérův názor na možné snížení DPH na loterijní hry? „Řada odborníků doporučuje, abychom u spotřebních daní, netýká se to jenom hazardu, zohlednili společenskou škodlivost jednotlivých věcí. Taková debata se vede a nelze se jí vyhnout. Jednoduchá zkratka, že ODS nebo vláda chce snížit daň z hazardu a zdražit lidem vodu, je úplně nesmyslná. Naprosto ji odmítám,“ sdělil Petr Fiala.

Učitel musí uživit rodinu

V dolní komoře zatím neprošla novela zákona o pedagogických pracovnících, zablokovali ji poslanci hnutí ANO. Spory se vedou hlavně o tom, koho se má týkat garance 130 procent průměrné mzdy v České republice. Původně to měli být všichni pedagogičtí pracovníci, nyní to vláda zúžila jen na učitele. Projde nakonec tento předpis?

„Věřím, že ano. Dobře mají být odměňováni učitelé i ostatní pedagogičtí pracovníci. My ale chceme dát do zákona výjimečnou věc, a to, že učitelé budou mít 130 procent průměrné mzdy. Nikdo jiný nebude mít takto legislativně zaručený plat“, zdůraznil Fiala.

Premiér Petr Fiala se v debatě Deníku vyjádřil k nedostatku mladých učitelů. Kde vidí největší problém?

Zdroj: Deník

Důvod je velmi speciální: „Pokud nezvýšíme atraktivitu učitelského povolání a nedokážeme přesvědčit kvalitní lidi, aby se stali a zůstali učiteli, nezlepšíme vzdělávací systém. Náš pedagogický sbor stárne skoro nejrychleji ze zemí OECD. Učitelské povolání je prestižní, ale není atraktivní. To musíme změnit. Chceme garantovat mladému člověku, že když se stane učitelem, bude mít jistotu, že bude příslušníkem střední třídy a uživí rodinu,“ míní předseda vlády a ODS.

Kritéria vláda dopracuje

V čem ale ta jistota bude? Předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi vypočítal, že oproti roku 2021 klesly platy učitelů z 126,4 procenta na letošních 116,6 procenta průměrné mzdy v ČR. „Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců pěti koaličních stran, došlo by k dalšímu poklesu až k 113,5 procenta. To je hodnota velmi vzdálená od programového prohlášení vlády,“ sdělil.

Některé školy mají specializované učebny hudební výchovy vybavené i malým nahrávacím studiem.
Konec klasické hudebky a výtvarky? Učitelé varují, na žáky to bude mít dopad

Z čeho se tedy bude vypočítávat oněch 130 procent?

„Mělo by se to počítat z průměrné mzdy za předchozí rok. Dali jsme si za úkol dopracovat přesná kritéria, není to jednoduchý úkol matematicky ani statisticky, protože potřebujete mít ověřenou základnu, z níž to počítáte. Metodiku stanovíme následně, aby nikdo neměl pochybnosti, jak se to počítá. Musí to ale být 130 procent a já doufám, že se nám to podaří prosadit navzdory opozici,“ ujistil Fiala.

Dodal, že ani nyní na tom čeští učitelé nejsou ve srovnání s unijními státy výrazně špatně. Na Slovensku jejich poměr k průměrné mzdě činí 106 procent, v Itálii 119 a v Německu 150.

Univerzitní autonomie i v otázce platů

Kvalitní pedagogové musejí mít také špičkové vzdělání. Jenomže právě asistenti z filozofických fakult, kde se připravují budoucí učitelé českého jazyka a literatury, cizích jazyků nebo dějepisu, mají tristně nízké platy. Proto také demonstrovali. Ministr školství Vladimír Balaš hledá dodatečných 900 milionů. Jak to tedy bude?

„Řekl jsem, že i kdyby vláda tuto částku vydala, nic se nevyřeší. Na základních a středních školách jsou tabulkové platy garantované státem, kdy většinu mzdy tvoří tarif, vláda má tedy významnou možnost určit, jak platy budou vypadat. U vysokých škol je to úplně jinak. Tam existuje úplná autonomie mzdové politiky. Znamená to ovšem, že platy se na jednotlivých univerzitách velmi liší a stát do toho nemůže nijak zasahovat. Je tedy velmi obtížné říct, že když přidáme k jedenatřiceti miliardám, které jdou do vysokých škol, dalších 900 milionů, promítne se to do platů učitelů filozofických fakult. Jiná alternativa by byla, že stát by určoval platy vysokoškolských učitelů, ale to je model, ke kterému bych dospět nechtěl. Pokud se tedy má zlepšit situace zejména některých humanitních fakult, musíme se bavit především s rektory,“ prohlásil premiér.

Ví premiér, co vás trápí? Deník.cz nabízí živé debaty s Petrem Fialou
VIDEO: Sazby DPH na knihy či noviny se nezmění, řekl premiér Fiala v debatě

Zdůraznil, že jeho vláda dala do tohoto segmentu nejvyšší částku za několik let. Zvýšila se o tři miliardy. Tento příspěvek na pedagogickou činnost je ovšem jen částí univerzitních příjmů, jež tvoří i výzkumná činnost, granty, expertízy. „Když si vysoká škola dokáže nastavit kvalitní přerozdělovací mechanismus, umí zajistit i slušné platy svých pedagogů,“ míní emeritní rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.

Učit podle potřeb žáků

Na závěr moderátorka připomněla, že řada institucí a profesních organizací se poctivě snaží o zkvalitnění vzdělávacího procesu, ale politici v nástrojích tohoto procesu moc jasno nemají. Na jedné straně chtějí redukci učiva, na druhé přidávání různých výchov, umělecké, mediální, finanční. Fandí inkluzi, avšak zároveň jsou pro omezení počtu asistentů ve třídách. Jsou pro snížení odkladů nástupů do prvních tříd, ale navrhují prodloužení povinné školní docházky na deset let směrem do středního školství. Je v tom nějaká strategie?

Zdroj: Deník„V něčem ano, v něčem ne. My musíme dospět k úpravě Rámcových vzdělávacích programů tak, aby bylo víc času na kvalitní vzdělání, a méně jsme se věnovali pouhému předávání dat a informací. Existují požadavky, abychom ve školách učili víc dovedností, a my se musíme dívat na to, které skutečně odpovídají potřebám žáků, aby dokázali v životě obstát. Když se podíváte na dění ve společnosti, je jasné, že potřebují například posílit finanční gramotnost. Výsledku se dočkáme už v tomto roce,“ uvedl Fiala.

Racionalitu vidí i v diskuzi o tom, zda prodloužit povinné vzdělávání na deset let a nevrátit dobu strávenou v základní škole na osm. „Já jsem pro seriózní debatu o tomto tématu, neboť řada odborníků říká, že tato doba je plně dostačující. I zahraniční modely spíš směřují k tomu, abychom ji neprotahovali a posilovali všeobecné vzdělání, které umožní studentům vhodnou budoucí specializaci,“ uzavřel Petr Fiala 27. premiérskou debatu Deníku.