„Pro vysokoškoláky je nejdůležitější, aby jejich budoucí práce měla smysl, hlubší dopad a aby mohli reálně ovlivňovat jak dění ve společnosti, tak v dané firmě,“ řekl Deníku Jakub Hořický, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé.

Přijímací testy na střední školy? I suverén by si měl natrénovat formát odpovědí.
Testy na střední školy: I suverén by si měl natrénovat formát odpovědí

Zaměstnavatelé - InfografikaZdroj: DeníkZáleží jim na pracovním mikroklimatu, na chování šéfa i na tom, zda je zaměstnavatel dostatečně „in“ ve světě moderních technologií. „Mladí lidé se nechtějí přizpůsobovat zažitým postupům z minulého století, jejich světem jsou sociální sítě, mobilní aplikace. Firmy se musí naučit jejich jazyk,“ dodává Hořický.

Průzkum se uskutečnil mezi studenty různých univerzitních oborů minulý rok na podzim a nyní byly zveřejněny jeho závěry.

V 9. ročníku hlasovalo 11 490 posluchačů VŠ. Napříč obory v jejich očích zvítězila jako nejpřitažlivější zaměstnavatel skupina ČEZ. Mezi právníky vyhrála advokátní kancelář Havel & Partners, ekonomové preferují KPMG a farmaceuti Zentivu. V oblasti telekomunikací zabodoval T-Mobile, v realitách a developmentu Penta Real Estate. Skokanem roku se stala společnost Kiwi.com.

Student se připravuje před maturitní zkouškou - ilustrační foto
Povinné maturity z matematiky: Zástupci škol jsou pro jejich odklad

Ze studie vyplynulo, že platové nároky vysokoškoláků šplhají daleko za hranici průměrného platu. „Nejžádanější firmy na trhu se sice potýkají s historicky nejnižší nezaměstnaností, ale i tak si mohou mezi talentovanými uchazeči vybírat, podmínkou ovšem je, že je dokáží zaplatit. Růst očekávaných nástupních mezd VŠ absolventů tedy není překvapením. Tři čtvrtiny z nich počítají s tím, že si po získání vysokoškolského diplomu vydělají až 40 000 korun hrubého měsíčně. To je oproti loňsku nárůst zhruba o 10 procent,“ uvedl Hořický.