Dekorativní domečky mající mnohostranné využití, dřevěné foťáčky pro malé dobrodruhy a kreslící tabule ve tvaru domečku či zvířátek. To vše ručně vyrobené s ohledem na přírodu. Regionální tvůrce z Kamenického Šenova se zaměřil především na tvorbu pro děti.

Na začátku všeho stála přezdívka bastlíř, kterou mu vymyslel jeho dědeček. Počeštělý výraz označuje jak pozitivní, tak negativní aspekty řemeslné tvorby a kutilství. Trvalo deset let a několik odboček, než se k řemeslu vrátil. „Kdyby mi někdo před pěti lety tvrdil, že budu řešit, jestli je lepší disperzní nebo polyuretanové lepidlo na lepení spárovky, a kdo má lépe nabroušené nože do holbovky, tak bych si ťukal na čelo,“ svěřil se se smíchem Lukáš Kronďák.

Právě i narození dcery se stalo jedním z pohnutek, proč se opět začal věnovat řemeslu. Spolu s manželkou jako většina rodičů řešili vybavení a nábytek. Jelikož nechtěli kupovat plasty nebo dřevo, které cestují kolem světa, zrodil se první výtvor v podobě domečkové postýlky. „První zkušenosti s pořádnými stroji, pár zranění a první ohlasy od kamarádů a známých a začala se psát před třemi lety historie značky Woodsgoods,“ popsal další dění Kronďák.

Zatímco manželka uplatňuje svou kreativitu a vymýšlí nové produkty, on se stará o jejich výrobu. Obyčejným kusům dřeva se snaží vdechnout nový život. „Nesnažím se prát se dřevem, aby nevypadalo jako dřevo. Využívám jeho vlastností, aby moje produkty žily s člověkem a vracely ho zpět k přírodě, hlavně děti,“ zdůraznil regionální tvůrce. U výrobků pro děti se snaží uvažovat částečně jako ony a zjistit, co vlastně potřebují. „Častokrát si jako rodiče myslíme, že to víme, ale realita je úplně jinde, protože do těch úvah reflektujeme vlastní potřeby. Dětská představivost je bezbřehá a stačí jim dodat malý impuls a v hlavě už si to vše dotvoří,“ doplnil.

Při výrobě se snaží využít maximum materiálu, který se mu dostane pod ruku. Bere ohled na přírodu. Případné zbytky dřeva využívá na výrobu dekorací a hobliny nechává chovatelům koní a piliny na výrobu pelet. „Snažím se být co nejšetrnější a věřím, že většina klientů to má podobně. Kácení lesů sice nezabráníme, ale pokud můžeme využít maximum, je to lepší, než nechat stromy na kraji cesty. Tím, že všechno dřevo beru do ruky, můžu zpravovat cokoliv a nemám nároky na vstupní kvalitu, a tím mohu zpracovat i to, co jiní odmítají,“ osvětlil Lukáš.

Aktuálně nechce moc plánovat kvůli turbulentním změnám spojených s epidemií koronaviru a různými omezeními. Za poslední dva roky nenavštívili žádné festivaly či regionální trhy. Naposledy to byl Juchů festival a Design Days of Reichenberg, kde získal důležitou zpětnou vazbu, která nastínila směr, kam se vydat v řemeslné tvorbě. Pár věcí měl vystavené i v Paříži v Českém domě v rámci projektu Pop-up store. „Chci se soustředit hlavně na rozvoj prodejních kanálů. Také máme pár nápadů ve skicách. Na nich chci pracovat a posouvat naše vlastní designy a nápady,“ uzavřel vyprávění Lukáš Kronďák.