U zrodu stanice jsem stála od počátku. V 90. letech jsem pracovala na odboru životního prostředí a myšlenku na zřízení útulku se nám podařila dotáhnout do zdárného konce. Do Archy jsem se vrátila v roce 2006 a do roku 2008 jsem působila jako vedoucí centra. Pak jsem zjistila, že mě to více táhne k přímé péči o zvířata, tak jsem se zaměřila pouze na záchrannou stanici.
close info Zdroj: Jakub Volný zoom_in
Zoologická zahrada souhlasila se spravováním útulku pod podmínkou, že se vybuduje i záchranná stanice. Liberec byl sice v tu dobu pokrytý, ale stanice byla daleko a lidé nosili zraněná zvířata do zoo. A tak se začaly o rok později budovat první ubikace.
close info Zdroj: Deník / Gabriela Volná Garbová zoom_in
Vždy mám nejhezčí pocit, když můžu vypustit zdravé zvíře zpět do přírody. Snažím se nebudovat si k nim osobní vazbu, výjimku dělám u trvale handicapovaných zvířat, která zůstávají u nás na stanici. Dříve jsem plakala nad každým uhynulým zvířátkem, které jsem piplala, ale teď už jsem nad věcí, jinak by to člověka semlelo. Ročně projde záchrannou stanicí až 1 000 zvířat, někdy se dostaneme i na 1 500.
close info Zdroj: Deník / Gabriela Volná Garbová zoom_in
Unikátního pacienta představoval kriticky ohrožený brodivý pták bukač velký, kterého jsme přijali vysíleného a s oběma nohama zlomenýma. Bohužel se ho nepodařilo zachránit. Větší štěstí měl ale bukáček malý. Největší pacient byl potlučený kolouch, kterého našli speleologové v jeskyni Valhala.
close info Zdroj: Jakub Volný zoom_in
Když tady pracoval kolega, přivolal ho pán s tím, že v Nise je leguán. Z něho se vyklubal gumový dinosaurus. Já osobně jela k případu uhynulého hada ve skalce a místo něj našla kus plastového košíku. V knihkupectví v Pražské ulici jsme zase lovili potkana laboratorního, který se schoval ve výloze. Výjimkou nejsou odchyty hospodářských zvířat.
close info Zdroj: Deník / Gabriela Volná Garbová zoom_in