Situace na polsko-běloruských hranicích je vypjatá. EU schválila sankce

"Odsuzujeme akce Lukašenkova režimu, který využívá migranty k politickým účelům," uvedli ve společném prohlášení prezidenti tří pobaltských států po jednání s jejich polským protějškem Andrzejem Dudou. Podle agentury Reuters zdůraznili, že Lukašenko musí nést zodpovědnost za obchodování s lidmi. "Běloruští úředníci směrují tisíce migrantů, aby útočili na vnější hranici Evropské unie," pronesl litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci po jednání.

Běženci, potraty, Turów. Polsko bez přátel se zmítá v krizi. A nejen migrační

Nauseda Lukašenkův režim kritizoval ve chvíli, kdy se za zjevné asistence běloruských bezpečnostních složek přemístilo na hraniční přechod Bruzgi-Kuźnice několik stovek migrantů z provizorního tábora, který vznikl u hranic. Uprchlíci tam žili týden ve stanech a provizorních přístřešcích při nulové teplotě, bez dostatku jídla a vody.

Nyní podle médií říkají, že chtějí hranici překročit legálně. Na polské straně střeží hranici za ostnatým drátem několik řad vojáků a policistů a připravené k nasazení je i vodní dělo. Pohraniční stráž a polská policie tvrdí, že běloruské úřady lidem u hraničního plotu lžou a tvrdím jim, že je dnes dovezou do Německa autobusy.

Informace o dění na hranici je však těžké ověřit, protože v polském pohraničním pásmu nadále platí výjimečný stav a novináři, ochránci lidských práv či humanitární pracovníci tam nemají přístup. Média jsou z polské strany odkázána na informace úřadů.

Běloruský autoritářský vůdce Lukašenko dnes podle agentury BelTA prohlásil, že Minsk konflikt na hranicích s Polskem nechce, naopak Polsko ho prý potřebuje. "Vnitřních problémů, problémů s Evropskou unií má více než dost," nechal se slyšet.

U hranic s Běloruskem zemřel polský voják. Zřejmě šlo o nešťastnou náhodu

"Pro nás je to naprosto škodlivé," dodal prezident, který zároveň tvrdil, že by migranty poslal domů, ale ti si to podle něj nepřejí. Zároveň pronesl, že by je běloruská letadla mohla dopravit do Mnichova, jehož radnice je prý ochotná je přijmout. Prezident přitom ponechal stranou otázku, jak se migranti k polské hranici a do Běloruska v tak velkém počtu dostali. Pohrozil rovněž, že tvrdě odpoví na další sankce EU.

Další rozšíření sankcí 

Státy Evropské unie se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to po jednání řekl český ministr Jakub Kulhánek.

Zástupci unijních vlád zároveň schválili rozšíření dosavadních sankčních pravidel, které jim umožní trestat i další aerolinky a veškeré firmy či jednotlivce za aktivity "usnadňující nelegální přechody hranic EU". To by mělo unii pomoci při vyjednávání například s leteckými společnostmi z dalších zemí, které dosud běžence do Běloruska dopravovaly.

Hybridní útok? Migrační krize je hrozbou pro celou EU, míní polský premiér

Z Bagdádu mezitím přišla zpráva, že Irák na čtvrtek připravuje první repatriační let svých občanů, kteří zůstali zablokovaní na polsko-běloruské hranici. "Irák zajistí 18. tohoto měsíce první let pro ty, kteří se chtějí dobrovolně vrátit (z Běloruska)," oznámil v noci na dnešek v televizi mluvčí iráckého ministerstva zahraničí Ahmad Saháf.