Chorvatsko je rybím rájem. Na pochoutky z ryb narazíte takřka v každé restauraci a i při plavbách v moři. Pokud se během dovolené rozhodnete zachytat si, je potřeba mít povolení k rybolovu, chorvatsky zvané ribolovna dozvola. Ovšem při lovu, ale i při konzumaci či koupání na člověka číhá mnoho nebezpečí. A to i přesto, že drtivá většina chorvatských ryb je pro člověka naprosto neškodná.

„V Jaderském moři je jen velmi málo druhů ryb, které jsou jedovaté nebo jinak nebezpečné člověku,“ informoval Jakub Žák z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Nebezpečné druhy mají ostré trny vybaveny jedovými žlázami na ploutvích, na ocase nebo na skřelích. Z jedovatých ryb se lze v Chorvatsku nejčastěji setkat s ropušnicemi a ostnatci. Méně často s rejnoky a novými nepůvodními rybami, jako je perutýn ďábelský nebo čtverzubec stříbropásý. Právě čtverzubec se nedávno objevil u ostrova Ceja nedaleko Istrijského poloostrova. Tento druh jedné z nejnebezpečnějších ryb, původem z teplejších vod, produkuje smrtelný jed tetrodotoxin a jeho konzumace může mít fatální následky.

| Video: Youtube

„U lidí blokuje práci nervové soustavy a má smrtící účinek. Nemusíme se ale znepokojovat, i když bychom měli být stále ve střehu, protože je to specifická jedovatá ryba, na kterou neexistuje protilátka,“ uvedl biolog Neven Iveša z Přírodovědecké fakulty univerzity v Pule.

Jak vypadá nejnebezpečnější ryba světa čtverzubec:

Fotogalerie: Jak vypadá nejnebezpečnější ryba světa čtverzubec stříbropásý

Jed má na sebeobranu

V loňském roce se také v Jaderském moři objevila ryba perutýn ďábelský. Pro člověka není jeho jed obvykle smrtelně jedovatý, ale zasažení bývá značně bolestivé s dlouhotrvající rekonvalescencí. Perutýn využívá jed pouze k sebeobraně, a pokud není ohrožen, sám neútočí.

| Video: Youtube

„Většina ryb se člověku vyhýbá, a tak koupajícím se rekreantům nebezpečí téměř nehrozí. Obezřetní by měli být zejména rybáři a potápěči. Rybáři by měli dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci s úlovkem, protože mohou ulovit některý z druhů vybavený jedovatými ostny,“ poradil Žák. Šnorchlující rekreanti a potápěči by pak dle něj měli respektovat svou roli návštěvníka ve vodním živlu a měli by se vyvarovat jakémukoliv přímému kontaktu s vodními obyvateli, a to z důvodu ochrany zdraví obou stran.

Další ryba, na kterou si musí dát lidé pozor, je ropušnice obecná. Vyskytuje se u skalisek nebo poblíž větších ponořených kamenů. V letních měsících se častěji zdržuje dál od břehu, a tak je šance na setkání s ní poměrně malá. „Ropušnice jsou vyzbrojeny silnými a ostrými ostny, které se v největším počtu nacházejí na hřbetní ploutvi. Ryba tyto ostny využívá k obraně, kdy je v ohrožení vzpřímí tak, aby se nezvaný narušitel o ostny píchl,“ popsal Žák.

| Video: Youtube

Nebezpečí pro člověka představují zejména při rybolovu, kdy rybář rybě vyprošťuje háček a při jejím vysmeknutím se bodne o ostny.

„Méně častá jsou zranění při šnorchlování a potápění, kdy rekreant na ropušnici omylem šlápne. Jed není pro většinovou populaci nebezpečný a obvykle způsobí několikahodinovou až několikadenní intenzivní bolest, otok a zarudnutí v místě vpichu. Jed je termolabilní a po ponoření do teplé vody ho lze neutralizovat. Avšak lidé se ztíženou zdravotní situací v podobě cukrovky či srdečních obtíží by měli být výrazně obezřetnější a po poranění od kterékoliv z jedovatých ryb vyhledat lékařskou pomoc,“ informoval přírodovědec.

Hlavně zůstat v klidu

Jak při rybolovu, tak při koupání je vždy na prvním místě prevence. Například nošení koupací obuvi.

Pokud však ke zranění přeci jenom dojde, je dle Žáka důležité zachovat si chladnou hlavu. Šok z události totiž může napáchat větší škody než samotné poranění. „Většina jedovatých ryb disponuje termolabilním jedem, který rychle ztrácí účinnost při teplotách nad 42 stupňů Celsia. Účinky jedu lze zmírnit omezením hybnosti poraněné končetiny a ponořením alespoň na 30 minut do teplé čisté vody o teplotě mezi 42 až 45 stupni Celsia, tedy o něco teplejší vodě, než je ve vířivce,“ doporučil Žák.

Pokud po ponoření do teplé vody bolest neodeznívá, lze ústně podat léky na bolest a vyhledat lékařskou pomoc. Prvotním ošetřením by však péče o ránu neměla končit. „Ránu je nutné sledovat do zahojení a dbát, aby se do ní nedostala infekce. Pokud se rána zanítí, je nutné vyhledat lékaře. Pokud člověk trpí dlouhodobými zdravotními potížemi, jako jsou cukrovka nebo cévní onemocnění, je nutné vyhledat lékařskou pomoc vždy a po návratu domů se nechat zkontrolovat svým ošetřujícím lékařem,“ doplnil přírodovědec.

Léto se seriálem Zvířata v Chorvatsku

1. díl: Pavouci – 19. června: Snovačka jedovatá alias černá vdova, slíďák či zápřednice jedovatá. I s nimi se můžete v Chorvatsku setkat. Jak je poznat a co dělat v případě kousnutí?

2. díl: Štíři - 26. června: Ve stínech pobřežních oblastí Jaderského moře číhají štíři. Jejich jed sice není smrtelný, ale bodnutí může způsobit intenzivní bolest a otok.

3. díl: Hadi - 3. července: Z patnácti známých chorvatských druhů hadů je dvanáct nejedovatých a neškodných. Pozor si ale dejte na zmije!

4. díl: Dravé a jedovaté ryby - 10. července: Milovníci mořských hloubek se mohou setkat s nebezpečnými rybami, které mají ploutve nebo žábry opatřené jedovatými ostny. Které to jsou?

5. díl: Rejnoci a murény - 17. července: Dovolená v Chorvatsku může skrývat nečekaná nebezpečí pod hladinou Jaderského moře. Setkání s murénami, ostnatci či rejnoky může být pro neopatrné turisty bolestivým zážitkem.

6. díl: Medúzy, sasanky a ježovky - 24. července: Na mělčinách se vyskytují medúzy a sasanky. Mají chapadla s žahavými buňkami, které vás mohou nepříjemně popálit.

7. díl: Tuleni a velryby - 31. července: Před dvěma lety pracovníci Národního parku Mljet při monitoringu kormoránů zahlédli a vyfotili tuleně středomořského. Tento tvor byl téměř vyhuben a nyní žije jen na několika lokalitách ve Středomoří.

8. díl: Želva zelená a další želvy - 7. srpna: V loňském roce agresivní želvy u chorvatského ostrova Čiovo u Trogiru poblíž Splitu pokousaly patnáct lidí. Hrozí i nebezpečí i letos?

9. díl: Medvěd hnědý - 14. srpna: Vysokohorské oblasti Chorvatska jsou domovem mnoha druhů medvědů. Nejrozšířenějším a zároveň nejnebezpečnějším je medvěd hnědý. Setkáte se s nimi také u moře?

10. díl: Ostatní zvířena - 21. srpna: Na holých, dosud neobydlených ostrůvcích, hnízdí supi bělohlaví, na pobřežích se vyskytují racci, mořské vlaštovky či kormoráni. S jakými dalšími zvířaty se můžete ještě potkat?