Kliknutím zvětšíteMálokterý americký prezident v dějinách nasbíral na své konto tolik nej jako John Fitzgerald Kennedy, který je znám také pouze pod zkratkou svého jména JFK. Byl nejmladší hlavou USA v historii a také nejmladším prezidentem, který zemřel při výkonu funkce. Do úřadu byl zvolen nejtěsnějším výsledkem ve 20. století a byl také prvním americkým prezidentem, jemuž k výhře ve volbách dopomohly televizní přenosy debat.
O jeho počinech v roli prezidenta – ať už o Karibské krizi, či zásluhách na cestě prvního člověka na Měsíc – se učí v dějepisu a mluví často. Ovšem navzdory tomu, jak ostře sledovanou osobností byl, jsou stále mnohé fakty z jeho soukromého života poměrně málo známé. Deník je přináší k blížícímu se výročí Kennedyho inaugurace.
Dítě, co touží po objetí
Pokud se někdo rodí s tím, že je předurčen k velkým činům, pro Johna Fitzgeralda Kennedyho a jeho sourozence to platilo do puntíku. Ambiciózní rodiče Joseph a Rose své děti od malička učili ctižádostivosti a soutěživosti – a i proto se jim povedlo v životě dosáhnout tolik.
Vícero pramenů se ovšem shoduje v tom, že i když se všichni k sobě v domácnosti Kennedyových chovali zdvořile, a rodiče své děti měli rádi, city k nim nevyjadřovali a JFK i jeho sourozenci si tak příliš láskyplných vzpomínek z dětství neodnesli.
„U rodinného stolu se probírala zejména politika,“ připomíná list The Irish Times. Děti se rovněž naučily na veřejnosti pečlivě skrývat své skutečné pocity, což však Kennedymu později pomohlo v politické kariéře.
Smrti vstříc
Už od narození byl JFK prototypem churavého dítěte. V dětství byl prakticky neustále nemocný a i celý jeho dospělý život byl poznamenán zdravotními problémy. I proto se několikrát ocitl na hranici života a smrti. A skonu byl tak blízko, že když mu kněz dával jako praktikujícímu katolíkovi poslední pomazání poté, co byl prezident smrtelně raněn při atentátu v Dallasu, bylo to pro něj už čtvrté poslední pomazání v životě.
„První dostal v roce 1947, kdy onemocněl při cestě do Anglie a byla mu nakonec diagnostikována vzácná Addisonova choroba. Podruhé byl připraven na smrt v roce 1951, kdy při cestě po Asii dostal extrémně vysoké horečky. Třetí poslední pomazání mu bylo uděleno v roce 1954, když upadl do kómatu po složité operaci zad,“ připomíná server Mental Floss.
Co by kdyby
To, že Kennedyho otec Joseph měl pro všechny své děti velké plány, je nezpochybnitelné. Ovšem to největší břemeno nutnosti příští zářivé politické kariéry dlouho na bedrech nesl ve skutečnosti jiný muž v rodině než John Fitzgerald. A to jeho jediný starší bratr, Joe Kennedy mladší. „Už jako děti s Johnem často soupeřili, k čemuž je vedl jejich otec, ovšem Joe jako silnější vždy vyhrával,“ připomíná server JFK Library.
Joe byl ale pro Johna vzorem a bratři dělali téměř všechna rozhodnutí spolu. Starší z nich však tragicky zahynul při výbuchu vojenského letadla v roce 1944 nad Anglií a jeho místo nejstaršího syna, který musí držet pohromadě rodinu a prorazit vysoko v politice, tak zaujal John Fitzgerald. „Smrt staršího bratra vše změnila, John předtím uvažoval, že se stane učitelem nebo spisovatelem,“ uvádí web JFK Library.
John Fitzgerald byl skutečně talentovaným literátem. Krátce působil jako novinář, a když v roce 1957 napsal knihu Portréty odvahy, získal za ni Pulitzerovu cenu. „Dodnes ovšem knihu provází jistá kontroverze, neboť není jasné, do jaké míry mu s ní pomáhal jeho blízký poradce Theodore Sorensen,“ upozorňuje server History.
Hrdinou díky protekci
Jedním z důvodů, proč Američané Kennedyho tak milovali, bylo, že byl opravdovým válečným hrdinou. V roce 1943 přežil potopení lodě PT-109, na které velel a zachránil i další námořníky.
„Po východu slunce navigoval poručík Kennedy své muže ze zasaženého plavidla k malému ostrůvku vzdálenému několik mil. Námořníci tam plavali. Navzdory vlastnímu těžkému zranění dokázal Kennedy na břeh dotáhnout bezvědomého druha Patricka McMahona. Popruh jeho záchranné vesty svíral v zubech. O šest dní později je našli dva domorodí ostrované a doručili armádě zprávu, kterou příští prezident vyřezal do kousku kokosové skořápky,“ nastiňuje web JFK Library. Ořech si později prezident vystavil v Oválné pracovně.
Kuriózní ovšem je, že do námořnictva, kde ukázal, že je opravdovým hrdinou, se JFK dostal pouze díky protekci. „Než se Spojené státy americké zapojily do druhé světové války, mladý Kennedy se pokoušel vstoupit do armády, ale vzhledem k jeho přetrvávajícím zdravotním problémům neprošel zdravotními testy. Přijat k námořnictvu byl v roce 1941 pouze díky kontaktům svého otce,“ konstatuje server History.
Jak dodává server Mental Floss, Joseph Kennedy přesvědčil své přátelé, vysoce postavené funkcionáře v námořnictvu, aby přihmouřili oko nad zfalšovanou zprávou o zdraví jeho syna.
Nešťastní rodiče
Ke Kennedyho pozdějšímu zvolení prezidentem velkou měrou přispěla jeho krásná manželka Jacqueline. I když byl jejich vztah turbulentní, alespoň zpočátku byl šťastný. Jak píše list The Atlantic, John byl nadšeným otcem a miloval své potomky.
Obecně se ví, že JFK a Jackie měli dvě děti. Páru ovšem dvě další děti zemřely. S jednou bolestnou ztrátou se Kennedy musel smířit jen pár měsíců před smrtí.
„V roce 1956 Jackie porodila mrtvou holčičku, které pár chtěl dát jméno Arabella. V srpnu 1963 porodila syna Patricka, pět týdnů před termínem. Chlapec zemřel jen dva dny po porodu,“ uvádí server Mental Floss. Oba zemřeli potomci byli po smrti svého otce přemístěni do společného hrobu s ním.
Nadopovaný prezident
Před pár lety uzřelo světlo světa jedno z nejkontroverznějších filmových zobrazení Johna Fitzgeralda Kennedyho – a to když se jeho postava objevila v jednom dílu britském seriálu Koruna. Prezident v epizodě nejenže uráží britskou královnu, ale hlavně se velmi hrubě chová k manželce a bere zvláštní injekce, zřejmě drogy.
Ne všechno v seriálu je pravdivé, ovšem realitou bylo, že JFK byl kvůli zdravotním problémům skutečně téměř neustále nadopován různými léky a utišujícími prostředky.
„Zdravotní záznamy dokládají, že bral doslova koktejl léků. Nejdříve steroidy, aby bojoval s autoimunitním omezením, pak začal hojně brát léky proti bolesti. Když zjistil, že ho až příliš utišují, vrhl se na amfetaminy,“ uvádí list Daily Mail.
V manželčině posteli
Je všeobecně známé, že prezident Kennedy svoji manželku Jackie neustále podváděl. První dáma o avantýrách věděla, ovšem byly věci, které se k až k jejím uším zřejmě nedonesly - jinak by totiž situaci zřejmě tak zvládnout nedokázala. Prezidentovi, který byl katolíkem, ovšem nebylo svaté podle mnoha svědeckých výpovědí nic.
Mezi jeho milenkami se ocitla třeba i tehdy devatenáctiletá stážistka v Bílém domě Mimi Alfordová. „Vztah s prezidentem začal čtvrtý den, co Alfordová nastoupila. JFK ji pozval na soukromou prohlídku sídla. A tuto pannu si vzal přímo na posteli manželky,“ píše list The Atlantic, který vychází ze vzpomínek, které Alfordová sepsala do knihy.
Mezi milenkami měl Kennedy i známé osobnosti, jako Audrey Hepburnovou, Marlene Dietrichovou či Marylin Monroe. Poslední jmenovaná se u Kennedyho okolí nesetkala s přízní, protože kvůli její nestabilní povaze se jeho blízcí obávali skandálu.
Zašlo to tak daleko, že když byl JFK zabit, jeho bratr Robert, který byl ministrem spravedlnosti, nechal prohledat hereččinu rezidenci, aby zahladil jakékoliv důkazy o mileneckém vztahu se zesnulým prezidentem. Na rozdíl od některých jiných jeho mimomanželských vztahů, které se provalily až později, se totiž o Marylin spekulovalo od chvíle, kdy mu zpívala na veřejné akci ve vyzývavých šatech.
Štědrý muž
Byť jeho osobní život nebyl bez poskvrnky, Kennedy se v mnoha ohledech choval jako gentleman.
„Jeho otec rodinu skvěle zabezpečil, a už když John Fitzgerald jako mladý politik v roce 1947 nastoupil do Kongresu, dostával z fondu, zřízeného otcem, tak vysokou roční rentu, že se rozhodl darovat svůj celý poslanecký plat na různé charity. V této praxi v tichosti pokračoval i po nástupu do prezidentské funkce," uvádí web History.
Milovník Bonda
Možná byl nejmocnějším mužem světa, některé záliby ovšem John Fitzgerald Kennedy sdílel s obyčejnými smrtelníky - třeba miloval zvířata a byl velkým fanouškem Jamese Bonda.
„V roce 1955 dostal Kennedy do rukou vydání Casino Royale. Postava agenta ho okamžitě okouzlila. V roce 1962 pak hostil privátní promítání filmu Dr. No v Bílém domě. V dokumentu, který byl vydán k 50. výročí filmů o Jamesi Bondovi, je zachycena Kennedyho citace: „Přeji si, abych měl Jamese Bonda mezi personálem," zmiňuje server Mental Floss.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
