Anglie poznala fotbal již v 16. století, kdy se tento sport rozšířil na jejích tehdejších středních školách jako součást sportovní výuky. Každá škola měla svá vlastní pravidla, ale po rozmachu železnice v 19. století se jejich podoba rychle sjednotila, protože levné a dostupné cestování vlakem umožňovalo sehrávat meziškolní utkání.

Cestování také přispělo k rozšíření fotbalu na evropský kontinent, jehož obyvatele si brzy podmanil. V 70. letech byl již fotbal dávno sportem číslo jedna. Růst jeho popularity a návštěvnosti však bohužel nešel ruku v ruce s modernizací stadionů.

Zastaralé a dosluhující tribuny s nedostatečnými nouzovými úniky tak byly nuceny nést stále více a více lidí. Tato situace nakonec vyústila v sérii hromadných neštěstí s desítkami i stovkami mrtvých a ušlapaných lidí. K jednomu z prvních došlo právě před 50. lety, v sobotu 2. ledna 1971.

Problémové schodiště

Ten den se na stadionu Ibrox Park ve skotském Glasgow konal zápas mezi domácím klubem Rangers a hostujícím Celtic, na který se přišlo podívat více než 80 tisíc fanoušků.

Stadion již deset let čelil kritice kvůli tomu, že jedno z jeho schodišť, hovorově nazývané schodiště 13, je příliš úzké. Toto schodiště přitom vedlo k východu, který byl nejblíže od stanice metra, takže o ně byl vždy velký zájem. Jeho kapacita však davu nestačila – poměrně často se stávalo to, že drobnější lidi zmáčkla tlačenice ostatních natolik, až je vyzvedla do vzduchu a doslova nesla ve směru svého pohybu.

V roce 1961 zde zahynuli umačkáním dva lidé a v roce 1969 se při odchodu ze stadionu 26 lidí zranilo. To všechno ale měla ještě zdaleka překonat katastrofa, k níž na inkriminovaném schodišti došlo před 50 lety.

Zápas mezi Rangers a Celtic probíhal dlouho bezgólově, k dramatu došlo až v jeho posledních vteřinách. V 90. minutě se klub Celtic ujal střelou Jimmyho Johnstona vedení, ale Rangers dokázali díky rychlé protiakci svého hráče Colina Steina těsně před závěrečným hvizdem srovnat.

Řetězová reakce

Těžko říci, nakolik se emocionálně vypjaté rozpoložení, v němž diváci opouštěli stadion, podepsalo na následném neštěstí. V každém případě se schodiště 13 rychle zaplnilo tisícovkami lidí.

Co přesně vyvolalo následnou smrtelnou strkanici, se dodnes neví, jako nejpravděpodobnější se jeví něčí pád. Na první lidi, kteří se snažili ležícího člověka zvednout nebo aspoň obejít, se řetězovou reakcí zezadu okamžitě natlačily tisíce dalších a bylo zle. V místě největšího kolapsu davu na sebe lidé napadali až do výšky metru osmdesát.

Obrovský tlak bránil všem v dýchání, takže mnozí začali brzy umírat na udušení. Nejhůře to bohužel odnášely děti, které tvořily velké procento obětí – média zmiňovala například tragédii skotské vesnice Markinch, jež přišla v jediném okamžiku o pět žáků své školy.

Celkem zahynulo 66 lidí, více než 200 bylo zraněno. Nejmladší obětí katastrofy se stal devítiletý Nigel Patrick Pickup z Liverpoolu.

Ibroxem to neskončilo

Vyšetřovatelé později prověřovali i spekulaci, podle níž vznikla mačkanice kvůli tomu, že řada fanoušků začala odcházet už po Johnstonově gólu, ale když na schodišti uslyšela hlášení o dalším skórování, otočila se zase nazpátek. Nakonec ji ale vyloučili, protože prokázali, že všichni diváci v době kolapsu mířili jedním směrem.

Klub Rangers byl později coby majitel stadionu odsouzen prvoinstančním soudem za jedno úmrtí, což vedlo k dalším 60 žalobám ze strany pozůstalých po obětech.

Stadion Ibrox byl po neštěstí radikálně přestavěn a katastrofa současně podnítila britskou vládu, aby se začala zabývat bezpečností na fotbalových tribunách. Přijatá opatření se bohužel ukázala nedostatečná.

V roce 1989 přišlo v Anglii na stadionu Hillsborough o život 96 diváků a téměř 800 jich bylo zraněno, když policie vpustila na přeplněnou tribunu příznivců Liverpoolu několik tisíc dalších fanoušků. Tato tragédie zůstává dodnes nejsmrtelnější v historii anglického fotbalu (viz box).

Největší tragédie na fotbalových stadionech

* Osmdesátá léta 20. století byla pro světový fotbal tragická. Počet tragédií na fotbalových stadionech velmi vzrostl, příčinou byl nejčastěji obrovský počet lidí na malé ploše, protože stávající stadiony přestaly svou kapacitou stačit zájmu.

* Dne 8. února 1981 bylo v Řecku na stadionu Karaiskakis ušlapáno při fotbalovém zápase 21 lidí.

* V roce 1985 zemřelo ještě před zahájením evropského poháru v Belgii na Heyselově stadionu v Bruselu 39 lidí a 600 bylo zraněno poté, co se zhroutily stěny pod nátlakem boje fanoušků obou soutěžících týmů (anglického Liverpoolu a italského týmu Juventus Turín).

* V témže roce vzplála v Británii hlavní tribuna fotbalového stadionu v britském Bradfordu během divizního zápasu mezi domácími a hráči Lincolnu. Příčinou bylo pravděpodobně odhození žhnoucího nedopalku cigarety, spekuluje se však také o úmyslném žhářství spojeném se spekulativním podvodem. Zahynulo 56 lidí, nejméně 265 bylo zraněno.

* V roce 1989 přišlo v Anglii na stadionu Hillsborough o život 96 diváků a téměř 800 jich bylo zraněno, když policie vpustila na přeplněnou tribunu příznivců Liverpoolu několik tisíc dalších fanoušků. 

* Tragédie postihly i tehdejší socialistický blok. V roce 1982 zahynulo v Moskvě na stadionu v Luznikách během poháru UEFA nejméně 67 lidí. Také v tomto případě byla příčinou smrtelná tlačenice, v níž byly desítky lidí doslova ušlapány.