Krutá smrt královny. Marie Stuartovna trpěla, popravili ji až na třetí pokus

V dobách, kdy většině Evropy vládli muži, se na poměrně malé ploše britských ostrovů názorově střetly dvě velké ženské osobnosti. A skončilo to špatně – na popravišti. Psal se 14. říjen 1586, když na hradě Fotheringhay v hrabství Northamptonshire začal soud s Marii Stuartovnou, bývalou královnou francouzskou a skotskou. Hlavním důvodem procesu bylo, že ohrožovala postavení a trůn anglické královny Alžběty I., byť se tyto dvě ženy nikdy nesetkaly tváří v tvář. „Poměr obou královen dominoval anglické politice po celých dvacet let,“ uvádí server History Extra.

Soupeření těchto žen patří mezi nejlegendárnější v historii. „Pozdější komplikovaný vztah sestřenic byl dán už tím, jak rozdílné dětství prožily, a jak toto období poznamenalo jejich charaktery a určilo tragický osud Marie,“ píše server History.

Ponižující poprava Jany z Arku: Ukažte ji nahou, ať je vidět hořící klín

Odlišoval se i jejich dospělý život. Marie Stuartovna byla několikrát vdaná a považovaná za velmi krásnou. Alžběta I. se nikdy nevdala a v pozdějším věku měla znetvořenou tvář a postrádala vlasy.

Přes jakékoliv povahové rozdíly skotské královny Marie Stuartovny a anglické královny Alžběty I. však samozřejmě hlavní roli sehrála politika a náboženství. A proces s Marií, ve kterém byla odsouzena ke smrti, byl dost možná vyvolán promyšlenou konspirací. O tom, co ve skutečnosti cítila Alžběta I. ke své sestřenici Marii, když podepisovala rozsudek její smrti, je možné se jen dohadovat.

Dvě princezny

Životy Marie Stuartovny a Alžběty I. se prakticky nemohly začít odlišněji. Obě sice byly dcerami králů, jejich cesty ke koruně však byly zcela jiné. Jako první na svět přišla Alžběta I. „Byla dcerou tudorovského krále Jindřicha VIII. a jeho druhé manželky Anny Boleynové. Annu většina dvora neměla ráda, Jindřich VIII. se kvůli ní rozhádal s katolickou církví, a její dcera byla považována za bastarda,“ uvádí server History.

Poté, co Jindřich VIII. nechal Annu Boleynovou popravit, protože přivedla na svět dceru a ne syna, trávila Alžběta dětství prakticky mimo královský dvůr. A s výjimkou skvělého vzdělání také mimo luxus. Vzhledem k dalším manželstvím a potomkům Jindřicha VIII. nikdo příliš neočekával, že by se jednoho dne mohla stát královnou.

Masakr na Mactanu: Magalhãesův konec byl drsný, domorodci vojákům provrtali nohy

To start do života Marie Stuartovny vypadal úplně jinak. Po smrti otce byla skotskou královnou korunována již jako několikaměsíční dítě. Dětství ale trávila v přepychu na francouzském královském dvoře, kde se ve čtrnácti letech vdala a stala se tak korunovanou hlavou dalšího státu. „Marie sama sebe viděla jako královnu prakticky od chvíle, kdy začala přemýšlet. To, že je královna, nebylo nikdy nikým zpochybňováno, na rozdíl od toho, co prožívala Alžběta,“ vysvětlila Jane Dunnová, autorka knihy Alžběta a Marie: sestřenice, rivalky, královny.

Přes tyto rozdíly se však v prvních letech nezdálo, že by někdy mezi Alžbětou, žijící v Anglii, a francouzskou a skotskou královnou Marii Stuartovnou mohlo dojít ke sporu. Jenže dějinné události tomu chtěly jinak.

Boj o trůn

Když v Anglii zemřel Jindřich VIII., králem se stal nejdříve jeho syn, a později jeho prvorozená dcera Marie I. Tudorovna. „Ta svojí protestantskou nevlastní sestrou Alžbětou od počátku opovrhovala. Když se poté odehrál pokus o revoluci, a dosazení Alžběty na anglický trůn, starší sestra Marie ji nechala uvěznit v pevnosti Tower of London, stejné, kde kdysi popravili její matku Annu Boleynovou,“ zmiňuje server History.

Nakonec se však Alžběta nejenže z vězení dostala, ale v roce 1558 se konečně stala anglickou královnou. A jak se ukázalo, velmi schopnou. Zatímco Alžběta I. si mohla po letech čekání vychutnat trůn, opečovávanou Marii Stuartovnu čekala jeho ztráta. Nejdříve ve Francii zemřel její manžel, načež se vrátila do Skotska. Tam byla ale její situace značně složitá – Marie totiž byla vychována jako katolička, a ve Skotsku bojovali o moc katolíci s protestanty.

James Cook: nebál se odvážných rozhodnutí, poslední mu ale zajistilo krutou smrt

A také její sestřenice, anglická královna Alžběta I. v ní více, než kdy předtím, začala cítit rivalku. „Pro katolíky v Anglii totiž protestantka Alžběta nepředstavovala legitimní následnici Jindřicha VIII. Jako pravou královnu země viděli právě Marii Stuartovnu, Jindřichovu praneteř, katoličku,“ připomíná web History Extra.

Alžběta I. i její rádci tak začali mít obavy, aby se Marie nepokusila zmocnit anglického trůnu. V tom, že jí patří, byla vychovávaná stejné tak, jako že je královnou skotskou a francouzskou, navíc prohlásila, že se za anglickou královnu považuje a Alžbětin nárok na trůn neuznává. Přesto se však nikdy nepokusila anglickou korunu získat.

Krutá poprava

To ale Alžbětu I. neuklidnilo. A tak, když byla v roce 1567 Marie Startovna nucena abdikovat na skotský trůn a uprchla do Anglie, kde věřila, že se jí dostane pomoci, anglická královna ji nechala internovat.

Následujících osmnáct let byla Marie Stuartovna vězněna na různých malých anglických hradech. Alžběta I. jí umožnila mít služebnictvo, čímž bylo její věznění relativně pohodlné, jinak ale přišla o veškerou moc. „Mariino uvěznění však ještě více podnítilo touhu anglických katolíků, kteří si přáli vidět Alžbětu I. mrtvou a Marii na anglickém trůně,“ uvádí list The Washington Post.

Když pak byly zachyceny Mariiny dopisy, ve kterých souhlasila s myšlenkou Alžbětiny vraždy, anglická královna a její poradci konečně dostali do ruky něco, díky čemu mohli Marii dostat před soud. Ten se konal 14. a 15. října 1586. „Marie se oduševněně bránila, tvrdila, že není poddanou anglické královny a tím pádem nemůže být souzena za zradu. Navzdory tomu byla uznána vinnou právě z tohoto zločinu a odsouzena ke smrti,“ píše server History Scotland.

Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

Poprava stětím se odehrála v únoru dalšího roku. A byla to vskutku děsivá podívaná. Marie Stuartovna přišla před stovku přihlížejících bohatě oblečena. Její společnice se třásly. Postupně pomohly bývalé královně odložit mohutné šaty i šperky a ta pomalu přišla k místu, kde měla sklonit hlavu. „Do tvých rukou, ó Pane, odkazuji svoji duši," řekla Marie Stuartovna, když kat zvedal sekyru.

To, co následovalo, bylo děsivé. Kat se totiž napoprvé netrefil a jen těsně minul sekyrou Mariinu hlavu. „Na druhý pokus hlavu oddělil od těla jen téměř. Rozzlobený máchl sekyrou potřetí, až tehdy hlava odpadla od trupu a odkutálela se," uvádí list The Washington Post.

Děsivé divadlo ale ještě neskončilo. Shromážděný dav čekal další šok. „Kat zvedl hlavu za vlasy a ukázal ji přítomným. V tom ale spadla a katovi zůstala v ruce pouze rusovlasá paruka. Přihlížející zalapali po dechu, na zemi uviděli hlavu s šedými vlasy, zestárlou tvář, která stále ještě pohybovala rty," nastiňuje The Washington Post.

Všechny věci Marie i věci, na které dopadla její krev, byly spáleny. Alžběta I. se zbavila konkurence. Paradoxně, když po letech zemřela přirozenou smrtí, na anglickém trůně jí nahradil syn Marie Stuartovny. A v současnosti obě rivalky leží ve Westminsterském opatství, pouhých pár metrů od sebe.