V roce 2020 se stalo milionáři více než jedno procento lidí. Je to vůbec poprvé za deset let, během kterých Credit Suisse studii zveřejňuje. Podle výzkumníků to zapříčinily zejména dvě věci – obnova akciových trhů a prudký růst cen nemovitostí. 

Aby se jedinec mohl počítat k procentu nejbohatších lidí na světě, musel loni vlastnit více než milion dolarů. O rok předtím mu k tomu stačilo pouze 988 103 USD, uvádí studie. Celkové globální bohatství vzrostlo o 7,4 procenta.

„Zdá se, že vznik bohatství je „zcela oddělen“ od ekonomických útrap pandemie," píše se ve studii. Výzkumníci dodávají, že nižší úrokové sazby a programy vládní podpory vedly k „obrovskému převodu“ bohatství z veřejného sektoru do sektoru soukromého.

„Omezená spotřeba zapříčinila to, že úspory domácností prudce stouply, což doslova "nafouklo" aktiva občanů a snížilo jejich dluhy," říká Nannette Hechler-Fayd’herbeová, která je vedoucí výzkumného oddělení Credit Suisse.

"Největší dopad má pravděpodobně snížení sazeb ze strany centrálních bank. Je to jeden z hlavních důvodů růstu cen akcií a cen domů, které se zase promítají přímo do našich výpočtů bohatství domácností," dodala.

Rozdíly mezi chudými a bohatými se prohloubil

„Některé ze základních faktorů se mohou časem samy urovnat. Například úrokové sazby začnou v určitém okamžiku znovu růst, což tlumí ceny aktiv,“ uvedla také Hechler-Fayd’herbeová.

Počet lidí s velmi vysokým čistým jměním vzrostl v roce 2020 celosvětově o 24 procent, což je nejrychlejší nárůst od roku 2003. Počet milionářů však může být ještě vyšší než jsou odhady, protože tyto odhady zahrnují jak investovatelná, tak i neinvestovatelná aktiva, což jsou například i domy obývané jejich majiteli.

Rozdíly mezi bohatými a chudými se však v loňském roce ještě prohloubily. „V místech, kde žijí ti méně bohatí a jsou zde finanční aktiva méně rozšířená, mělo jmění lidí tendenci stagnovat, nebo došlo dokonce ke snižování,“ řekl Anthony Shorrocks, ekonom a jeden z autorů zprávy.

Od začátku 21. století se počet lidí s jměním mezi 10 tisíci a 100 tisíci dolary více než ztrojnásobil z 507 milionů v roce 2000 na 1,7 miliardy v polovině roku 2020. Autoři studie uvedli, že tento trend odráží „rostoucí prosperitu rozvíjejících se ekonomik, zejména Číny, a expanzi střední třídy v rozvojovém světě“.

Credit Suisse ve své studii zohledňuje držení hotovosti, bankovní vklady, cenné papíry, pohledávky vůči pojišťovnám a nemovitosti. Autoři studie počítají s tím, že počet dolarových milionářů poroste i v příštích letech rychleji než průměrné majetky. Podíl na tom bude mít mimo jiné i zhodnocování akcií, domů a bytů.

Největší skupina dolarových milionářů žila loni v USA. Bylo jich téměř 22 milionů, což je o 1,73 milionu více než předloni. Za nimi následuje Čína se zhruba 5,3 miliony milionářů, kterých loni v této asijské zemi přibylo 257 tisíc, a Japonsko (3,7 milionu - nárůst o 390 tisíc). V Německu se loni začalo nově počítat mezi dolarové milionáře 633 tisíc dalších lidí, dohromady jich tak v zemi žije na 2,95 milionu. V Česku žije 64 705 dolarových milionářů, z toho přes 31 tisíc v Praze.