Ten den se navždy zapsal do historie Čechů. 15. březen 1939 si i školáci pamatují jako vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Ten den má svůj význam i pro dějiny České Lípy.

Vyhlásit protektorát Čechy a Morava jel říšský vůdce Adolf Hitler totiž právě z České Lípy. Přijel sem vlakem 15. března 1939, kolem 14. hodiny. Na nádraží už na něj čekali „náčelníci Sudet" Konrad Henlein a jeho zástupce Karl Hermann Frank. Dnes je to na den přesně 75 let, co Hitler odjel za vyhlášením protektorátu z České Lípy.

„Henlein s Frankem cestovali kvůli Hitlerovi do České Lípy a ten je tady pozval do svého vozu ve vlaku, kterým přijel. Po poradě s nimi se rozhodl pro bleskovou cestu do Prahy," popisuje historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal.

K objasnění významu Hitlerovy českolipské zastávky je potřeba znát okolnosti předchozího dne. 14. března 1939 přijel do Berlína na jednání s Hitlerem československý prezident Emil Hácha. Při zahájení jednání už přitom Československo neexistovalo sněm v Bratislavě totiž krátce předtím vyhlásil slovenskou samostatnost. Po brutálním Hitlerově nátlaku v noci ze 14. na 15. března v 3.55 hodin ráno pak zcela vyčerpaný Hácha „svěřil Čechy a Moravu pod ochranu Říše…" Československo bez boje kapitulovalo.

15. března dopoledne už wehrmacht obsadil letiště ve Kbelích a Letňanech. Zvláštní komando abwehru atakovalo budovu hlavního štábu v Dejvicích se snahou získat písemnosti. Němci také zablokovali přístup k Pražskému hradu, úplně ho obsadili v 11 hodin.

Všechny dochované fotografie Adolfa Hitlera z někdejšího městského nádraží v České Lípě vznikly až 16. března 1939, když už se Vůdce vracel z pokořené Prahy.Zhruba ve stejnou dobu vyjel vlakem z Berlína Emil Hácha. Jenže Hitler byl v té době už dávno také ve vlaku na cestě do České Lípy. „Chtěl být svědkem dalšího triumfu nacistického wehrmachtu, proto spěchal k českým hranicím. Jeho zvláštní vlak zamířil z Berlína do České Lípy. Hitler větší část cesty prospal. Vstal teprve k polednímu a při oblékání prohodil ke svému komorníkovi, že musí být v Praze první," napsal historik Jaroslav Hrbek pro čtvrtletník Pražský hrad.

„Hácha byl po jednání v Berlíně unaven, potřeboval odpočinek, a to oddálilo jeho odjezd. Proto měl Hitler náskok," upozorňuje Ladislav Smejkal. Němci ale podle všeho také vlak s Háchou úmyslně zpožďovali. Vlak totiž na cestě do Prahy nabral neuvěřitelné zpoždění tři hodiny.

Strategická Lípa

Proč Hitler cestoval přes Českou Lípu? „Silniční spojení z Lípy do Prahy bylo spojením s nejdelším úsekem vedoucím po německém území. Německá hranice byla Praze nejblíže 35 kilometrů, a to bylo právě u Mělníka, kudy procházela silnice z České Lípy," vysvětluje Ladislav Smejkal.

S Hitlerem přijeli do České Lípy nejvyšší nacističtí důstojníci. Někteří za ním do České Lípy cestovali už 15. března, jiní se s ním přes Lípu vraceli druhý den. 15. března vyjela od českolipského městského nádraží kolona deseti aut směrem do vnitrozemí, respektive k hranicím českého státu, neboť sudetská Česká Lípa byla už od Mnichovské dohody součástí Německé říše. V čele kolony jel K. H. Frank.

Vlak, kterým jel z Berlína do Prahy prezident Hácha, dorazil na Wilsonovo nádraží teprve v 19.30. Háchu zde očekával německý velitel Prahy generál Eccard von Gablenz a další důstojníci wehrmachtu. Teprve během schůze vlády na Pražském hradě se prezident dozvěděl, že je tam i Hitler.

Druhý den Hitler v Praze podepsal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava, absolvoval mnoho důležitých schůzek, nechal se vidět na balkonu Pražského hradu a jel na projížďku Prahou. „Na pražské pamětihodnosti stačila Hitlerovi necelá hodinka z oken jedoucího automobilu," popisují historici. Pak Vůdce odjel zpět do České Lípy. Podle vzpomínek Hitlerova adjutanta Luftwaffe Nicolause von Belowa tady nastoupil do svého speciálního vlaku, kterým odjel směrem na Vratislav a pak do olomouce a do Brna.

Führer se podepsal do Zlaté knihy města, ale jinak ho Česká Lípa nezajímala

Česká Lípa - Cestoval odtud ke stvrzení svého triumfálního vítězství na Pražský hrad. „Ale jinak byla Lípa Adolfu Hitlerovi úplně volná," myslí si historik Ladislav Smejkal. „Sám se domnívám, ale není to nijak potvrzené, že když vyjížděl z Berlína, patrně ani nevěděl přesně, do kterého místa jede."

Vůdce se podepsal (na snímku vpravo dole) do Zlaté knihy města, která je od 90. let minulého století uložena ve sbírkách Státního okresního archivu v České Lípě.Podle Smejkala měl Hitler při cestě z Berlína dvě možnosti, dva výhodné body, kam dojet vlakem: do Lovosic, nebo do České Lípy. „Do Lípy bylo o něco nesnadnější cestovat, ale byla skrytější a vůči Praze měla dobrou polohu. V Lovosicích by rychle vzbudil rozruch, v Lípě to byla taková ukrytá návštěva."

O příjezdu Hitlera se hned 15. března obecně příliš nevědělo. „Lidé to možná tušili. Z rozhlasu věděli, že se v Čechách něco děje, a že to může mít souvislost. Svou roli ale sehrálo také velmi nevlídné počasí, hustě sněžilo. A nebylo jisté, jestli ve vlaku, který 15. března přijel, Vůdce opravdu je," říká Ladislav Smejkal.

Jiné to bylo podle něj druhý den, 16. března, kdy už na někdejší městské nádraží v České Lípě vyrazila řada lidí si na Hitlera, vracejícího se z Prahy, „počíhat". Zástupcům vedení města se na nádraží podařilo dokonce „propašovat" Zlatou knihu města a Hitler se do ní podepsal. „Uprostřed listu na který byla dodatečně napsána hlavička je jednoduchý Hitlerův klikyhák a nic dalšího tam není. To znamená, že se jen v rychlosti podškrábl, aniž by ho něco dalšího zajímalo."

Zlatou knihu vedla Česká Lípa od poloviny 19. století. Zapisovali se do ní „vzácní" hosté města, často šlo o návštěvy odpovídající vládnoucímu režimu.

V Zlaté knize jsou tak podpisy nacistických i komunistických pohlavárů, ale také osvoboditelů města z května 1945 i osobnosti, které dnes spojujeme naopak s bojem proti režimu, např. litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochty.