Rekonstrukci náměstí připravilo tehdejší vedení města v čele se starostou České Lípy Zdeňkem Pokorným a za výrazného přispění tehdejší vedoucí odboru rozvoje města Magdy Žáčkové a architekta Míti Hejduka z Nového Boru.

Život na opraveném náměstí odstartoval speciální gong, který si pro slavnostní okamžik nechal přivézt starosta Pokorný. „Udeřil jsem do gongu, aby to lidé slyšeli, že se tu v České Lípě něco stalo a že po staletích dostává naše náměstí nový smysl," vzpomíná a vysvětluje dnes Pokorný.

Konec asfaltu

Ve své knize O České Lípě důvěrné z roku 2012 popisuje pocity, jak náměstí a centrum města vnímal na začátku devadesátých let, ještě před jeho rekonstrukcí. „Centrum dělalo dojem, že se nevyplatí nic jiného, než bourat. …Ne šeď, ale špína, zadřená až pod nehty města. Všechno unifikované do své tupé nevzhlednosti. Nejhorší bylo, že si lidé už zvykli a jako by se sžili s vědomím, že to ani jiné být nemá," napsal bývalý starosta.

Zásadní proměnou prošel především povrch náměstí. Asfalt, který do historických center měst vůbec nepatří, nahradilo kvalitní dláždění. „Z výběrového řízení, ve kterém jsme sledovali také reference uchazečů, vyšla vítězně firma, která předtím dláždila také pražskou ulici Na Příkopech," vzpomíná Pokorný. „Stejně jsme se ale problémům nevyhnuli. Začínala již doba chytračení, podvůdků a uskakování. Firma v průběhu stavby nasazovala do práce levné ukrajinské dělníky a kvalita se výrazně ztrácela. Dohadováním jsme ztratili celé měsíce."

Kromě celkového předláždění došlo také ke kompletní výměně inženýrských sítí na náměstí. Úplně zmizela žulová koryta s květinami, nahradily je nové žardiniéry se zakrslými dřevinami a skalničkovými keři a také po obvodu vysázené stromky. Výraznou novinkou byly nové lampy a velké množství laviček. „Lavičky měly dodávat klid, v současnosti tak potřebný," podotýká Zdeněk Pokorný.

Kauza bourání

Českolipské náměstí zažilo za staletí různé náboženské svátky, procesí či shromáždění. Konaly se tu oblíbené ostrostřelecké slavnosti, procházely tu prvomájové průvody.

Náměstí zažilo na konci osmdesátých let minulého století také dramatické chvíle. Tehdejší vedení města rozhodlo na základě posudku libereckých statiků, že domy čp. 128, 129 a 130 mají být úplně zbourány. Nahradit je mělo nové betonové obchodní centrum. Obludný záměr by se zřejmě podařilo naplnit nebýt Sametové revoluce.

Boj proti bourání domů na náměstí se stal jedním z hlavních témat vznikajícího Občanského fóra a záměru se nakonec podařilo zabránit (i navzdory tomu, že své zastánce měl i po doplnění městského národního výboru v roce 1990).