Je vám odběr krve nepříjemný a máte obavy, aby se zdravotní sestra při něm trefila jehlou napoprvé?

Můžete být klidní, vyjde to už pokaždé. Alespoň vy, kteří v dalších dnech navštívíte Centrální odběrovou místnost Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Krajská zdravotní, a. s. pro toto pracoviště ústeckého zdravotnického zařízení obdržela dar od firmy Hospimed, s. r. o. Je jím přístroj VienView s unikátní technologií, umožňující lokalizaci podkožních cév.

Až jeden centimetr pod kůží

Přístroj monitoruje cévy, uložené až jeden centimetr pod povrchem kůže a současně umožňuje jejich zobrazení na povrchu.

Použití přístroje je vhodné při odběrech krve nebo při zavádění periferních kanyl, kdy se vyloučí opakované vpichy, tím se zmírní bolest a strach pacientů z tohoto výkonu, neboť odběr krve patří k nejvíce bolestivě vnímaným výkonům.

Předání daru proběhlo v ústecké Masarykově nemocnici v pondělí za účasti Jiřího Paroubka, poslance Parlamentu ČR za Ústecký kraj a Petra Bendy, předsedy představenstva Krajské zdravotní, a. s.

K čemu přesně je přístroj určen, vysvětlila Blanka Kantorová ze společnosti Medisap, která nový přírůstek do nemocnice v Ústí nad Labem dodala: „Jednak má lokalizovat cévu pro zavedení jehly, kanyly nebo katétru – pro odběr krve, infúzní terapii a podávání transfúzí, jednak může lokalizovat cévu za účelem se jí vyhnout. Což je potřeba v případě plastické operace.“

Použijeme–li odbornou terminologii, přístroj VeinViewer GS skrývá unikátní patentovaný systém pro vizualizaci podkožních cév do hloubky 8 – 10 milimetrů neinvazivní metodou. Určen je pro všechny věkové a hmotnostní kategorie a pro všechny barvy pleti.

Pro to, aby přístroj správně pracoval, vzdálenost snímací hlavy od cílového místa musí být asi 60 centimetrů. „Text po obvodu obrázku musí být ostrý,“ upřesnila Blanka Kantorová. Druhým předpokladem pro dosažení požadovaného výsledku je poloha. „Snímací hlava musí být kolmo k cílovému místu.“

Pacienta čeká větší komfort

Podle Blanky Kantorové je přístroj pro pacienta mnohostranně přínosný, vždyť 25 % všech pacientů v nemocnici dostane opožděně léčbu z důvodu problému s cévním vstupem.

Umožní rovněž snížení počtu neúspěšných pokusů o zavedení žilního vstupu a s tím spojené komplikace. Úspěšnost prvního vpichu se zvýší o 50 %.
„Výkon je snesitelnější a bezpečnější, zajistíme větší komfort pro pacienta,“ shrnuje na závěr.