Chránil obchodní stezku z Prahy do Žitavy. Do české historie se zapsal mimo jiné jako místo, kde byl uvězněn pozdější král Václav II. s matkou Kunhutou. Sloužil jako klášter a pro inspiraci si sem chodil Karel Hynek Mácha. Hrad Bezděz, dominanta Máchova kraje i celého Českolipska, bude v srpnu slavit. Od podepsání zakládací listiny hradu českým králem Přemyslem Otakarem II. letos uplyne 750 let.

A oslavy to budou velkolepé, plné hudby, tance a šermířských soubojů. Návštěvníky, kteří v sobotu 9. srpna na hrad vystoupají, čekají duchovní zpěvy v hradní kapli, ukázka unikátní kombinace tance, akrobacie a netradičního boje, šermířské vystoupení za přítomnosti Přemysla Otakara II. i talk show se spisovatelem a historikem Vlastimilem Vondruškou.

Zpěvem přítomné potěší českolipský rodák Pavel Callta nebo Tomáš Savka s Markétou Procházkovou a pořadatelé mysleli i na děti, které pobaví divadelní soubor Hnedle vedle s jejich pohádkovým zpíváním. Oslavy vyvrcholí v deset večer ohňostrojem pod hradem. V neděli si zájemci budou moci užít lety vrtulníkem a pokochat se netradičním pohledem z ptačí perspektivy na hrad a okolí.

Na Bezdězu bude o druhém srpnovém víkendu k vidění také vzácná dřevořezba od neznámého autora z přelomu 17. a 18. století, kterou na hradě objevil kastelán Jan Jurička.

Dílo neznámého autora, které památkáři považovali za nenávratně ztracené, zobrazuje Kladení Krista do hrobu. „Mám z toho nevýslovnou radost. Vzácná práce se ztratila před 46 lety, už jsme ji oželeli," popsal mimořádný nález kastelán, který letos na hradě končí. „Je to takový dárek k odchodu do penze," svěřil se Jurička, který po dvaatřiceti letech na Bezdězu končí a odchází do důchodu.

Vzhledem ke své unikátnosti se dřevořezba nestane součástí stálé expozice, k vidění bude pouze při mimořádných příležitostech. Ta vůbec první bude 9. srpna.

Z historie Bezdězu• Na rozdíl od jiných hradů byl Bezděz postaven v krátké době celý, bez postupných přístaveb a ani pozdější staletí nezasáhla do jeho vzhledu. Bezděz je tak autentickým obrazem hradu druhé poloviny 13. století.
• Karel IV. rád pobýval na hradě Bezdězu a v r. 1366 se svým purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna založil Velký rybník.
• V husitských válkách se hrad stal nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Jeho nedobytnostibylo důvěřováno natolik, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní, a světský majetek.
• V roce 1666 si sem mniši přivezli kopii černé Madony montserracké, která byla vyhlašována za zázračnou.
• Po válce v roce 1953 převzala Bezděz Státní památková péče.