Odpovědi Elišky Berkové, Karla Mráka, Marka Svatoně, Elišky Kubátové a Vítka Nováka jsou hodně rozmanité.

Co je to advent?

Karel: To je něco s tím věncem.
Eliška B.: To jsou čtyři neděle do Vánoc.
Marek: Čtyři neděle do Vánoc, kdy se pálí svíčky.
Vítek: To je vánoční čas.

Jaké zvyky dodržujete o Vánocích u vás doma?

Vítek: Pouštíme v lavoru zapálené svíčky v ořechových skořápkách.
Marek: My máme takové ty bylinky na plotně. Asi rebarboru.
Karel: Maminka nám pod talíř při večeři dává šupinu od kapra a i trošku peněz, tak padesát korun asi.
Eliška B.: U nás není nic zvláštního, my si pouštíme jen koledy.

Proč slavíme Vánoce?

Karel: Abychom měli radost.
Eliška B.: Abychom byli s příbuznými a rodinou.
Marek: Oslavujeme narození Ježíše Krista.
Eliška K.: Protože oslavujeme Ježíška a aby byla rodina pohromadě.
Vítek: Abychom měli nějakou radost a aby byla taky rodina pohromadě.

Co vám o vánocích přináší největší radost, na co se těšíte?

Eliška B.: Těším se hlavně na prázdniny a také na vánoční pohodu.
Vítek: Těším se na sníh a lyžování, to je bezva.
Eliška K.: Rozdávají se dárky, padá sníh a hlavně se těším na bramborový salát s řízkem.
Marek: Vánoční výzdoba na domech a taky ta atmosféra.
Karel: Nejvíc se těším na obsahy dárků, to je vždycky to nejlepší.

Jak u vás doma vypadá štědrovečerní večeře, jíte kapra?

Eliška B.: Máme bramborový salát a nějakou rybu ze supermarketu, kapra ne.
Marek: My jíme všechno podle tradice, kapra ale moc nemusím, jen tak uždibuju.
Eliška K.: My máme kapra jen u babičky, jinak máme bramborový salát, řízky a vinné klobásy.
Karel: Kapra jím, ale ne na Vánoce. U nás jíme bifteky a pijeme víno.
Vítek: O Vánocích máme kapra málokdy, jíme řízky.

Kdo u vás nosí dárky?

Eliška B.: Máma.
Karel: Rodiče, ale spíš taťka.
Marek: Nosíme to tam všichni během dne.
Eliška K.: Mamka a já.
Vítek: Na střídačku máma a táta.

Vzpomenete si na nějakou příhodu z Vánoc?

Vítek: Dlouho ani vzpomínat nemusím. Když mi byly asi tři roky, v noci nás probudil kouř z kuchyně, kde jsme omylem nechali zapálené svíčky, a tak nám shořel celý stůl.
Marek: Podpálili jsme s tátou omylem stromeček prskavkami a ze stromečku nám tenkrát zbyl jen stojánek.
Karel: Když jsem byl menší, usnul jsem přímo u rozbalování dárků. Vzbudil jsem se až druhý den, kdy jsem si dárky teprve rozbalil. Bylo to jako v Americe.

Autorka: Adéla Vachtová