Podle aktivistů je teď ve vzácné oblasti minimálně 30 hektarů holosečí. Lesníci zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření.

„Kalamitní těžbu v Břehyni provádíme výhradně na základě schválení orgánů ochrany přírody. Rozsah i provedení průběžně s orgány ochrany přírody úzce konzultujeme,“ reagoval mluvčí státního podniku Jan Sotona. Jak uvedl, zásahy lesníků nedochází k poškozování rezervace, probíhají navíc v období, kdy je jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v oblasti minimální. „Veškerá dřevní hmota, kterou jsme zde vytěžili, byla napadena kůrovcem a k dalšímu šíření nákazy prokazatelně dochází také v okolních smrkových porostech, které s územím rezervace bezprostředně sousedí,“ sdělil Jan Sotona.

Lesnický podnik obdržel výjimku pouze pro nahodilou těžbu kůrovcového dříví, která má podle úředníků přísná pravidla.

„Těžba je ničivá“

Dřevorubci smí kácet jen kůrovcové stromy a část dřeva zůstává po zbavení kůry na místě. Plánované kácení musí odsouhlasit Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. „Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, dochází k ničivé těžbě, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč. Přitom vliv těžby na šíření kůrovce z rezervace nebyl seriózně zkoumán,“ prohlásil expert hnutí Miroslav Kutal.

Je přesvědčen, že unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny.

„Pokud chráněné území neplatí jen na papíře, ale také ve skutečnosti, na další těžbu musí ministerstvo uvalit moratorium,“ uvedl Kutal. Aktivisté zdokumentovali v okolí rybníka minimálně 15 vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba 30 hektarů a také těžkou těžební techniku.

Hnutí DUHA informovalo, že se obrátilo na Českou inspekci životního prostředí, aby zásah dřevařů prošetřila. Podle jejich stanoviska však vyšlo najevo, že výjimku k masivní těžbě dalo přímo ministerstvo životního prostředí, které inspekce jako svůj nadřízený orgán nemůže kontrolovat. Hnutí proto nyní žádá ministerstvo, aby dosavadní postup těžařů a Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj zhodnotilo a zachránilo zbytky podmáčených smrčin, které jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

„V době hnízdění ptáků, tedy od 1. dubna, se kácet nesmí, těžba je zastavena. V nejcennějších částech byly veškeré těžební aktivity ukončeny už v únoru,“ uvedla v pátek mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

DUHA čeká na posouzení

Jak potvrdila, ministerstvo obdrželo dopis hnutí DUHA. „Aktuálně jsme si vyžádali informace od Agentury ochrany přírody a krajiny, po jejich posouzení budeme moci k danému případu učinit závěr,“ řekla Pospíšilová. Podle ní je rozhodující, že převážnou většinu smrkového porostu této rezervace tvoří monokulturní uměle vysazené smrčiny. Přirozené podmáčené smrčiny tvoří menší část. Kácení mělo zamezit šíření kůrovců do nejcennějších částí na jihu národní přírodní rezervace, tedy do cenných podmáčených smrčin.  „Dlouhodobým cílem ochrany přírody je proto nahradit tyto porosty lesem s vhodnější druhovou skladbou pro toto vzácné území, kůrovec tento proces náhrady urychlil,“ vysvětlila Pospíšilová.

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhá především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných smrčin. V této oblasti působí divize Vojenských lesů a statků ČR s ředitelstvím v Mimoni.