V letošním roce zde archeologové prováděli průzkum hned na několika staveništích. Za lokalitu významných objevů označuje archeolog českolipského muzea Petr Jenč zejména Špitál u Božího hrobu z konce sedmnáctého století, kde tým muzea, posílený o externí spolupracovníky a studenty, pracoval dvacet osm dní.

Po rozbití betonové podlahy z dvacátého století zde archeologové našli fragmenty původní prkenné podlahy. Pod touto podlahou se ukrývalo souvrství navážek a dalších terénních úprav souvisejících s výstavbou barokního špitálu.

Níže archeologové odkryli kulturní vrstvu z období středověku s nálezy od sklonku třináctého do patnáctého století. „V druhotném uložení jsme tu ale objevili i nálezy, které spadají pravděpodobně do období lužických popelnicových polí. Jedná se tedy o dobu bronzovou nebo starší dobu železnou. Středověkou kulturní vrstvu spojujeme spíše se sídelními aktivitami v obvodu tehdejšího města. Vyloučit nelze ani souvislost s existencí kostela svatého Kříže v prostoru dnešní kaple Božího hrobu,“ upřesňuje českolipský archeolog Petr Jenč. Dodává, že charakter pravěkých aktivit v místě v tuto chvíli ještě určit nedokáží.

Nacházejí základy budov

Za jiným zajímavým archeologickým objevem stojí výkop pro plynové vedení na jižní straně náměstí 1. máje mezi Ploučnicí a Malou ulicí.
V hloubce jednoho a půl metru zde byly identifikovány zbytky zahloubené budovy s kamennými základy.

Cenné zde byly nálezy otisků trámů v přepálené hliněné omazávce. V deset metrů dlouhém objektu našli archeologové českolipského muzea četné fragmenty středověké keramiky.

Další stavbou, která v současnosti probíhá a které si všimne i letmý návštěvník Mimoně, je rekonstrukce kamenného Zámeckého mostu z osmnáctého století na soutoku řeky Ploučnice a Panenského potoka. Kompletně se zde nahrazují dva západní oblouky. Na některých místech budou muset stavbaři dobudovat i základ.

Přímo na staveništi se v minulém týdnu setkali se zástupcem stavby vedoucí záchranného archeologického výzkumu Petr Jenč a Miroslav Kolka z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci. Miroslav Kolek vysvětluje: „Jde o státem chráněnou památku, a tudíž jsme povinni se starat o způsob provedení její rekonstrukce a domlouvat se na postupu.“

Ještě než se ale za bedlivého dohledu památkářů začne stavba znovu kompletovat, patří terén archeologům. Ti zde již narazili na několik desítek kovových zákolníků od vozů, keramických a jiných zlomků, ale i na stříbrný slitek.

Pomocí dendrochronologické analýzy jedlové kulatiny datovali archeologové opravu východní části mostu do poloviny třicátých let devatenáctého století. Petr Jenč dodává: „V těchto dnech archeologický průzkum tohoto mostu vrcholí. Zcela zásadní objevy už zde neočekáváme, i když zvláště v archeologii platí, nikdy neříkej nikdy.“

Autor: Tomáš Cidlina