Proč je vlastně Štědrý den štědrý? A proč máme následující dva dny sváteční volno? Možná už si v hektickém předvánočním shonu ani neuvědomujeme, že slavíme jedny z nejvýznamnějších křesťanských svátků roku, srovnatelné pouze s Velikonocemi.

Křesťanské Vánoce se také neomezují pouze na Štědrý den, ale trvají od 24. prosince až do neděle po Tříkrálovém svátku. Celá doba je vlastně propletenec nejrůznějších církevních zvyků a slavností a nese se v duchu symboliky nového zrození.

„Vánoce pro nás začínají 24. prosince po západu slunce,“ vysvětluje arciděkan liberecký Radek Jurnečka. „Proto jsou slavnostní bohoslužby v noci. Je to vlastně atypické, kromě Vánoc a Velikonoc se mše v noci neslouží.“

Nebojte se kostela

Podle něj se nemusí nikdo ostýchat k návštěvě kostela, i když tam není zvyklý chodit.

„Nemusíte mít ostych z toho, že neznáte rituály. Pokud jste přesvědčeni, že to, co děláte, děláte ze svého nitra, je to v pořádku,“ nabádá arciděkan Jurnečka. „Nebo se zeptejte těch, kdo ony úkony dělají. Třeba se tím obohatí i ti druzí, rozsvítí se jim, připomenou si, proč to či ono provádějí. Každá činnost v kostele má totiž svoje opodstatnění.“

Návštěvu „bezvěrců“ alespoň o půlnočních mších kněží vítají. „Je to veliká výzva a šance pro každého duchovního, může ukázat a přiblížit církev lidem. Několikrát se mi stalo, že přišli lidé, že na mši zažili něco příjemného a hezkého. Chodili čím dál častěji a pak třeba přijali křest. Nejsou to zástupy, ale málo jich také není,“ říká arciděkan Jurnečka.

Proč se pod stromečkem vlastně obdarováváme? Podle arciděkana Jurnečky jde o dvě smíchané tradice: jednak o tu tříkrálovou, podle níž tři mudrcové z východu přinesli do Betléma Ježíškovi dary. Zároveň jde symboliku obdarování: Bůh obdaroval člověka a proto si i lidé dávají dárky.

Neznámé svátky

Křesťané slaví i následující dny. 25. prosince pokračují v oslavách narození Ježíše Krista, ten den se přimyká k noci zrození. Den následující, sv. Štěpán, je pro křesťany dnem, kdy Bohu na jeho dar odpovídají také darem – přijetím víry.

Hezkou tradici mají křesťané také na neděli mezi 25. prosincem a 1. lednem. Slaví se svátek Svaté rodiny a při slavnostních bohoslužbách manželé obnovují svůj novomanželský slib.

Na sv. Jana (Apoštola), 27. 12., se v kostelech žehná víno a rozlévá se na památku toho, jak podle staré legendy vypil sv. Jan Apoštol kalich hořkého vína. Na sv. Silvestra probíhají děkovné bohoslužby za uplynulý rok s prosbami o ochranu do roku dalšího. V první den nového roku je slavnost panny Marie Matky, která je oslavou mateřství. Při mších dostanou matky kytičku. „Aspoň si někdo vzpomene, že mateřská není žádná dovolená,“ směje se Jurnečka.

Slavnost Tří králů připadá na 6. leden. Podle arciděkana však písmena, která upomínají na tři mudrce z východu, nejsou původně zkratkou jejich jmen. „Tato písmena znamenala počáteční písmena latinského nápisu Christus Mansionem Benedicat, tedy Ať Bůh žehná tomuto domu,“ upřesňuje arciděkan.

Při mších se v tento den žehná kadidlu, vodě a křídě, kterou se pak píší nám dobře známé nápisy. Čas vánoční pro křesťany končí v neděli po Třech králích slavností Křtu páně.

Autor: Jana Patková