Narodil se 27. prosince 1908. „Hlavně, aby nebyla válka. Zažil jsem jako malý kluk první světovou, a to bylo hrozné. Strašný hlad, žádní lékaři, protože ti sloužili ve válce,“ apeloval ve své odpovědi na gratulace Arnošt Slovák.

Ten se narodil v Novém Bydžově, vyučil se obchodním příručím. Ale za II. světové války pracoval v Praze v tiskárně Melantrichu. Po roce 1945 se přestěhoval do Nového Boru, kde pracoval jako pomocný dělník ve zdejších strojírnách. „Byl jsem také skaut a tramp, do přírody mě to táhlo. Hráli jsme tam volejbal a od rána zpívali,“ vzpomínal.

A to byl počátek jeho další životní cesty - do pozice profesionálního kapelníka. „Dal jsem dohromady partu kluků a postavil kapelu, se kterou jsme jezdili hrát do hor, třeba do Vrchlabí nebo do Liberce,“ dodal hudebník, který hrál na harmoniku, trubku, pozoun i bubny.

Jubilant měl tři děti, dvě dcery stále žijí, a má tři vnučky a jednoho vnuka. V roce 2007 se přestěhoval do pečovatelského domu, kde se těší mimořádnému zdraví. „Pan Slovák dokazuje, že ani ve vysokém věku nemusí být člověk závislý jen na lékařské péči. V loňském roce nevyužil téměř žádné lékařské služby z pojištění,“ poznamenal s úsměvem Stanislav Šetina z krajské pobočky VZP pro Liberecký kraj.

Po rozkrojení obrovského dortu spustili ve slavnostně vyzdobené „koňské jízdárně“ své vystoupení dva pozvaní harmonikáři a pan Arnošt si s nimi zazpíval, či spíše zabroukal, například písně Škoda lásky či Pětatřicátnici.

Vitálnímu muži pogratulovala nejméně padesátka přátel a dalších hostů, mezi nimi mimo jiné krajský radní Pavel Petráček, starosta a místostarostka Sloupu Jaromír Studnička a Jana Pejčinovičová či ředitel Domova důchodců Zdeněk Vlk.