„Dneska už mám nachozeno přes osm kilometrů," čte z krokoměru nainstalovaného v mobilním telefonu asistentka prevence kriminality Anděla Jirásková. Potkáváme se po poledni u českolipského městského hřbitova, kde společně s novým kolegou dokončili obchůzku.

Dohled nad klidným odpočinkem zesnulých je ale jen jedním z úkolů, které loni zavedení asistenti prevence kriminality mají. Stále častěji narážejí v problematických lokalitách na děti, které se místo vzdělávání ve školních lavicích potulují bezcílně po ulicích města.

LOV

„Nachytali jsme skupinu záškoláků. Když si nás všimli, začali utíkat," vypráví druhý asistent prevence Jiří Cína. Útěk se výrostkům sice nejprve zadařil, ale nezkušená mládež se dopustila strategické chyby. „Zavolali jsme městské strážníky a počíhali jsme si na ně. Po chvíli se vrátili na stejné místo, kde jsme je obklíčili a předali řediteli," pokračuje Cína, který je v terénu teprve měsíc. „Je to lepší, než prodávat v supermarketu, dodává v narážce na své předchozí zaměstnání.

„Asistenti působí u Městské policie v České Lípě od září 2016. Za tu dobu si získali kontakty a zejména důvěru učitelů a ředitelů škol, z nichž někteří se na ně už obrátili s problémem dětí, které chodí za školu. Některé pak asistenti vyhledali i sami," uvádí mluvčí českolipské městské policie Eva Vlastníková s tím, že určit příčiny neobvyklého chování u dětí může být klíčem k prevenci mnohem větších problémů v dospělosti. „Zprvu banální záškoláctví se může stát celoživotním problémem," pokračuje.

ŠIKANA

Dvanáctiletých hoch nechodil na vyučování a škola upozornila asistenty, že by bylo třeba zjistit, kde během dne přebývá. „Našli jsme ho venku a další den jsme si s ním promluvili ve škole. Řekl nám, kde jsou jeho skrýše, ve kterých pobýval," říká Anděla Jirásková s tím, že nyní chlapce do školy vodí jeho otec, a tak je problém prozatím vyřešený.

„Je důležité, aby děti zažily, že když něco provedou, tak jim to neprojde. Snad je to ovlivní a budou se chovat slušněji," uvažuje strážník František Pittner, který je mentorem asistentů a úzce s nimi spolupracuje. Vzpomíná na nedávný případ hocha, který šikanoval děti v jiné škole, než do které chodil.

„Moc kamarádů nemá, ale ti, s nimiž se vídá, ho zřejmě zneužívají. Doma mu také chybí zázemí, matka se o něj nestará, takže kluk může dělat neplechu natruc. Je nemocný, až nám ho bylo líto," doplňuje Jiří Cína.

JE HEZKY, CO VE ŠKOLE?

Jak podotýká Anděla Jirásková, mnohdy k záškoláctví láká jednoduchý důvod slunce. „Začíná být hezky, a tak záškoláků přibývá," předesílá, a připojuje jeden z příběhů z posledních dní. „Během pravidelné obchůzky po desáté hodině dopoledne jsme v parku uviděli dvě dívky a chlapce staré asi dvanáct let. Když jsme se k nim přibližovali, začali se schovávat za stromem a mysleli si, že je neuvidíme. My jsme je přesto překvapili," popisuje Anděla Jirásková. Když se s dětmi dali asistenti do řeči, uslyšeli důvod, proč nejsou ve škole: „Prý bylo tak hezké sluníčko, tak co by dělali ve škole," dodává Jirásková.