Martinovi Gembecovi z České Lípy učaroval vesmír už v dětství, ale zájem o něj se prohluboval ruku v ruce s tím, jak získal nové poznatky z fyziky. Začalo ho bavit pozorování výjimečných úkazů jako například zatmění. Se svými fotografiemi začal pořádat vyprávění o vesmíru a pak založil i web, který dosud funguje jako studnice záznamů pozorování. Zakotvil v planetáriu v libereckém science centru iQLandia. Milovníky vesmíru potěšilo zveřejnění prvních snímků z dalekohledu Jamese Webba. „Podařilo se mu nasnímat velmi malé místo na obloze, velké jako zrnko písku v dlani natažené ruky a zobrazit zde tisíce galaxií. Některé jsou extrémně vzdálené,“ řekl v rozhovoru pro Deník astronom, který aktuálně žije v Jablonci nad Nisou.

Proč snímky pořízené z dalekohledu Jamese Webba vyvolaly takový zájem?
Na prvních snímcích můžeme spatřit širokou škálu objektů, které bude dalekohled pozorovat. Jsou převratné tím, jaké detaily na nich vidíme. Jeden zachycuje nejvzdálenější, dosud nespatřené galaxie. Díky infračervenému záření vidíme hvězdy schované za oblaky prachu, které se právě narodily, nebo pomalu umírají. Dalekohled je schopen pozorovat exoplanety přecházející před svými hvězdami a studovat složení jejich atmosfér. Možná jednou objevíme i planetu s podobnými podmínkami, jaké jsou na Zemi.

Dá se tedy říci, že dalekohled naplnil vkládané naděje a očekávání?
Jedná se zatím pouze o ukázku možností dalekohledu a je tak příliš brzy na nějaké hlubší vědecké výsledky. Už nyní ale víme, že dalekohled splnil naše tajná očekávání a jeho výkon bere dech. Podařilo se mu nasnímat velmi malé místo na obloze, velké jako zrnko písku v dlani natažené ruky a zobrazit zde tisíce galaxií. Některé jsou extrémně vzdálené a vypadají tak, jak vypadal vesmír pár set milionů roků po svém vzniku. Víme, že dalekohled bude schopen nasnímat objekty obsahující první hvězdy, které ve vesmíru vznikly. A dokáže měřit spektrum těchto objektů a tím na dálku zjistit jejích složení, rychlost vzdalování či vlastnosti magnetického pole. Je fascinující si uvědomit, že si budeme moci upřesnit teorie o vývoji mladého vesmíru nebo je dokonce úplně změnit, pokud pozorování nebudou odpovídat modelům.

V čem je převratný, liší se od ostatních podobných nástrojů?
Z vědeckého hlediska je nejpodstatnější, že dalekohled nepozoruje ve viditelném oboru, jako ve většině případů pozoruje Hubbleův vesmírný dalekohled, ale v oboru infračerveném, tedy záření tepelném. Toto záření k nám proniká z větších vzdáleností a jsme schopni zachytit vesmír krátce po velkém třesku. Infračervené záření má také různé vlnové délky, podobně jako ve viditelném světle vnímáme v různých vlnových délkách různé barvy. S hrdostí můžeme říci, že dalekohled je mezinárodním projektem vědců celého světa. Některé přístroje vyvíjeli v Kanadě, další v Evropě a co je zajímavé, tak mikrozávěrky pouštějící světlo do spektrografu NIRSpec jsou z Česka. Vědci si díky nim mohou vybírat, jaké objekty v pozorovaném snímku budou přesně sledovat.

Jaké poznatky o vesmíru by mohla pozorování přinést?
Při pozorování kolizí ve skupinách galaxií by měl dalekohled odhalit chování plynu a zrod hvězd. Děje, které vedly i k formování naší galaxie a vzniku Slunce. Dalekohled se také dokáže dívat na právě vznikající hvězdy a jejich planetární soustavy v nevídaném detailu. Uvidíme, jak právě vzniklé hvězdy ovlivňují své okolí a jak to mění podmínky pro vznik dalších hvězd. Budeme se také moci podívat do budoucnosti. Sledovat hvězdy těsně před jejich zánikem, v procesu exploze v podobě supernov, nebo zániku hvězd podobných Slunci, tzv. planetární mlhoviny.

Jaké další astronomické jevy mohou zájemci během léta spatřit?
Pozorování oblohy nám zpestřil superúplněk, ale s tím, jak bude Měsíc ubývat do poslední čtvrti, bude se na ranní obloze potkávat se všemi okem viditelnými planetami kromě Merkuru. Večerní obloha bude po 23. hodině stále tmavší a nabídne nádherný pohled na Mléčnou dráhu a objekty v ní. Nutností k takovému zážitku však bude vycestovat dál od měst, kde neruší světlo, které se šíří desítky kilometrů. Na Liberecku jsou vhodnými místy některá stanoviště na Frýdlantsku, za Ještědským hřebenem na Českolipsku nebo jihovýchodně od Liberce a severně od Turnova. Nejlepší podmínky jsou samozřejmě v Jizerských horách.

Jestli se nepletu, srpen bude patřit Perseidám. Můžete tento úkaz přiblížit?
Toto takzvané padání hvězd nebo slzy svatého Vavřince je typickou ozdobou srpnové oblohy. Letos bude nejlepší období k pozorování nezvykle už v prvních dnech srpna, protože pak bude na obloze celou noc zářit Měsíc, a tak nebudou slabší meteory vidět. Původcem meteorických rojů jsou komety. Ty uvolňují částice prachu, které pak zůstávají podél jejich dráhy. Vytváří jakousi neviditelnou dálnici, se kterou se Země střetává vždy ve stejnou dobu. V tu chvíli se nám zdá, jakoby se stopy padajících meteorů sbíhaly do jednoho bodu. Stejně jako kdybychom sledovali úsek rovné dálnice sbíhající se vlivem perspektivy. Meteory tedy můžeme vidět na celé obloze, ale jejich světelné stopy se sbíhají v souhvězdí Persea. Toto místo nazýváme radiant a v případě Perseid jej hledejte kousek pod známým souhvězdím Kasiopeji tvořícím písmeno W.

Při této příležitosti se bude konat akce Den a noc na Jizerce. Jaké zážitky si z události mohou účastníci odnést?
Astronomové z Liberecka ve spolupráci s dalšími institucemi pořádají během roku několik pozorovacích akcí. Největší z nich je Den a noc na Jizerce. Tato akce je plánována s ohledem na fázi Měsíce už na 6. srpna. Jedná se o program pro celé rodiny. Součástí je pozorování Slunce, přednášky a hudební vystoupení. Večer proběhne výklad o obloze přímo pod hvězdami a možnost pozorovat Jupiter a Saturn velkými dalekohledy. Vidět bude i Měsíc a zajímavé objekty vzdáleného vesmíru.

Často se skloňuje sousloví světelný smog. Jak moc ovlivňuje pozorování oblohy?
Pokud jdeme takzvaně na hvězdičky, neznamená to, že nic jiného pozorovat nebudeme. Spíše naopak. Pro běžného návštěvníka je asi nejvíce fascinující pohled na Měsíc nebo Saturn, což jsou objekty viditelné i z města. Světelné znečištění je vážným problémem pro živé organismy a rovnováhu v přírodě. Přemíra studeného bílého světla, které vydávají i svítidla v některých obcích, je zdraví škodlivá pro člověka. Stále více se skloňuje tematika správného svícení – svítit jen tam, kde je potřeba, intenzitou, která odpovídá místu a noční hodině a barvě světla, kdy oranžovější odstíny jsou k přírodě šetrnější. Všimli jste si například úbytku hmyzu na tom, jak málo máme znečištěná skla aut? Pokud se zamyslíme nad problémem úbytku opylovačů, na nichž je závislá produkce potravin, vlivem na zdraví nebo finanční ztráty zbytečným intenzivním svícením do oblohy a osvětlováním památek celou noc, pak v porovnání s tím je problém s nemožností pozorovat slabé objekty oblohy jen podružnou záležitostí. Ale ano, problém to pro astronomy je. Světlo měst se totiž šíří desítky kilometrů daleko. Obloha v Jizerkách je proto světlejší, a to výrazně, než je přirozené noční prostředí v odlehlých pouštích a horách.

Nabízí Liberecký kraj dostatek míst, kde sledovat astronomické jevy?
Nemáme tu nejtmavší oblast, jako je třeba Šumava, ale Jizerky a Lužické hory mají také své kouzlo. Astronomové pro zájemce chystají i další akce a možnosti pozorování. Pokud by zájemcům nevyšla v létě Jizerka, mohou sledovat akce libereckého planetária v iQLandii nebo hvězdárny v Turnově.