Jiří Plecháček z Tuhaně na Českolipsku je sportovní unikát a nezmar. Sport i společenský život neodmyslitelně patří do náplně jeho dnů, i když by klidně mohl jako spokojený důchodce vysedávat na lavičce před svou roubenkou v Tuhani. To by ale sedmdesátník, který je zároveň kronikářem obce, určitě nevydržel.
Proč by to také dělal, když ve svém věku stále dosahuje výrazných úspěchů. Letos v březnu například opanoval tříkilometrový závod na halovém mistrovství ČR veteránů. „Podařilo se mi tam vrátit se k některým mým lepším časům," hodnotí výkon skromně.
Už nebudeš běhat
I když na něm už od pohledu člověk pozná, že je sportovním typem, to, že stále závodí, je ale takový velký soukromý zázrak. Málokdo totiž ví, že Plecháček měl před dvaceti lety velmi vážný úraz: napadli ho a v podstatě roztrhali tři psi. „Měl jsem dvě stě čtyřicet štychů, tady mám plastiku," ukazuje na obličej. Operoval ho jeho kamarád, kterého Plecháček kdysi učil lyžovat. „Řekl mi, že už nebudu nikdy běhat a že těžko budu i chodit," vzpomíná na nepříjemné chvíle tuhaňský borec.
Že se sport potáhne jako nit Plecháčkovým životem, bylo jasné už v dětství a postupně to gradovalo. Mladého sportovce to přivedlo na fakultu tělesné výchovy a sportu a zhruba čtyři roky po jejím absolvování běžel Jiří Plecháček díky sázce s bratrem poprvé slavné Běchovice. To byl začátek jeho lásky pro dlouhé tratě, která se ho nepustila dodnes.
V atletické „rodině" na Českolipsku patří mezi známé tváře. V Tuhani deset let organizoval takzvaný Tuhaňský kros, nádherný závod v lesích okolo obce, který byl až do loňska součástí Okresní běžecké ligy a v roce 2009 se dokonce běžel jako Mistrovství ČR veteránů mimo dráhu.
Tuhaňský mílař a kronikář se specializuje na běhy do vrchu. Možná právě teď, když čtete tyto řádky, míří na kole pod kopec Čap a desetkrát nebo patnáctkrát za sebou si ho vyběhne.
Je totiž navíc právě v přípravě na veteránské mistrovství Evropy v běhu do vrchu, které se uskuteční v půlce června v Polsku. Závodů v zahraničí se účastní často a rád. Vloni například vyběhl slavnou sjezdovku v Kitzbühelu.
Na závody Jiřího Plecháčka doprovází jeho paní, která mu připravuje perfektní zázemí. I k ní směřují důležitá slova jejího muže: „Běhání není jen běhání. Je to i o přátelství a kamarádství. I díky němu mám obrovské množství přátel. A kolektiv, se kterým vyrážíme na závody po vlastech českých nebo do zahraničí, je vlastně takový cirkus, kde se všichni známe."