I Českolipsko má jedinečný přírodní úkaz, kterým je Čertova zeď. Kdysi mezi Bezdězem a Slatinným vrchem stávala několik metrů vysoká stěna, která vedla kolem Mimoně až pod Ještěd. Tvořily ji vodorovně položené čedičové hranoly. Dnes je k vidění velmi málo z toho, co kdysi dělalo z pověstné Čertovy zdi takovou kuriozitu.

Jsou mezi lidmi pošetilci, jež se rozhodli unikátní útvar připsat na vrub technologiím vetřelců z vesmíru nebo spekulují o popletenosti několika kultur, které přinesly do našich končin neobyčejné stavitelské umění.

Vsadili se s čerty

Vznik zdi se pojí hned s několika pověstmi. První z nich praví, že za vznik může sázka mezi princem a čertem. Oba se vzájemně tak dlouho holedbali vlastními přednostmi, až se nakonec vsadili o čest. Princ poběží z Bezdězu směrem k Ještědu a čert bude zároveň budovat zeď. Vyhraje ten, kdo bude na Ještědu před kohoutím zakokrháním.

Podle další žili v kraji čerti a škodili okolním sedlákům. Jeden z nich našel v sobě tolik odvahy, že s čerty uzavřel sázku. Dohodl se, že když vyhraje, tak čerti odtáhnou pryč, ale když prohraje, vezmou si jeho duši. Čert měl do rána posbírat z polí sedláků všechno kamení a postavit z něj mezi Bezdězem a Ještědem zeď.

Před kuropěním, když už to vypadalo, že sedlák prohraje, zoufalý sám zakokrhal a vzbudil tím ostatní kohouty. Rozzlobený čert odhodil zbylé kamení, ze kterého se stala hora, na níž dnes stojí hrad Bezděz. Čerty už v místech nikdo od té doby neviděl.

Region je po staletí místem, kde se střetává německé i české obyvatelstvo, a tak německá verze pověsti mluví o tom, že zeď sice postavil čert, ale proto, aby oddělil bezbožné Čechy od bohabojných Němců.

Za vším je sopka

Vznik Čertovy zdi je však daleko prozaičtější. Může za to sopka. V době třetihor na místech kde stávala stěna, pukly zdejší pískovce a do vzniklé průrvy nateklo magma. Během dalších geologických období pískovec erodoval a postupně odpadl. Čedič ale odolal a došlo k jakémusi vypreparování této unikátní zdi.

Od doby vlády císaře Josefa II. se čedič z této lokality používal na stavbu silnic po celých Čechách. Rok 1920 udělal tomuto rozebírání zdi přítrž. Bohužel jenom na papíře a těžba pokračovala ještě tři roky. Poslední zachovalý zbytek národní přírodní památky Čertova zeď je nedaleko Osečné. V současnosti je chráněna v délce asi jednoho kilometru a celková plocha chráněného území je přibližně dvacet hektarů. Na vrcholu hřebene této zdi je masivní blok nazývaný Čertův stolec a přibližně o 350 metrů dál je balvan Čertova hlava.

O unikátní přírodní útvar se ve třicátých letech minulého století údajně zajímali geologičtí odborníci z Japonska a Číny. Co bylo předmětem jejich zájmu, dnes už nikdo neví. S trochou nadsázky se dá tedy hovořit o Velké severočeské zdi. Vidět z vesmíru není, koneckonců stejně jako ta slavná čínská.

Příště: Doksy – na zámku straší matka utonulého dítěte

Autor: Tomáš Mařas