Léto je časem prázdnin a dovolených, které mohou být velmi příjemné, ale jen do chvíle, než vás začne obtěžovat všudypřítomný hmyz a komáři si dopřávají labužnický sedánek na vašem zátylku. Pobyt ve společnosti bodavého hmyzu není zrovna optimální pro klidnou dovolenou, problémy ale mohou nastat ve chvíli, kdy nenechavý poletující ovád zobne a vy se najednou začnete potýkat s nepříjemnými zdravotními potížemi.

„Vzpomínám si, jak mě před lety kousla asi muchnička nebo komár a místo mi oteklo a zrudlo. Po čase dokonce až zfialovělo,“ zavzpomínal Radek Syrový z České Lípy a dodal, že na doporučení lékaře musel užívat několik dní antibiotika.

V našich zeměpisných šířkách nás nejčastěji mohou poštípat komáři, různé druhy blanokřídlého hmyzu, mezi něž patří včely, vosy, sršni, čmeláci, ovádi i muchničky, ale také mravenci.

Při pobytu v přírodě se jen stěží vyhneme poštípání či bodnutí hmyzem. Proto je dobré vědět, co udělat bezprostředně po takovém hmyzím ataku. Po štípnutí komára nebo bodnutí včely či vosy nemusíme vždy vyváznout pouze s otokem a nepříjemným svěděním. Při rozškrábání podrážděného místa může vzniknout nebezpečná infekce. Proto je nutné dbát na prevenci a důsledně ošetřit rány po bodnutí, a to hlavně u menších dětí.

Důležité je neškrábat

Na kůži můžeme nanést gely, které obsahují látky blokující účinek histaminu, tedy zásadité látky, která se uvolňuje při alergických reakcích. Tím můžeme zabránit nepříjemnému svědění a také nutkání místo škrábat. Zabránit tomu, aby si člověk postižené místo škrábal, je velmi důležité, protože pouze tak můžeme odvrátit případný vznik zánětu. Při rozškrábání podrážděné kůže může dojít k přenosu nečistot do rány, čímž nastanou ideální podmínky pro infekce do zasažené kůže.

„Nejčastější sekundární infekcí kůže, takzvané pyodermie, je impetigo contagiosa. Jedná se o infekci vzniklou průnikem gram negativních koků porušenou integritou kůže. Původci onemocnění jsou zejména Streptococcus a Staphylococcus,“ upozorňuje Andrea Kubátová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Onemocnění vzniká nejčastěji u dětí při zanesení infekce škrábáním. Onemocnění může být často spojeno s celkovými příznaky, jako je horečka, nauzea, bolesti břicha. U čtyř procent pacientů je nejzávažnější komplikací akutní postinfekční glomerulonefritida,“ doplnila odbornice Andrea Kubátová.

Dosud jsme se zmínili o možných komplikacích, které vzniknou při neošetření štípance a jeho rozškrábání. Ovšem velmi nepříjemné je i samotné zobnutí a následné problémy.

Stoprocentní ochrana není

„Komáří štípnutí se vyznačuje svědivým pupencem, u přecitlivělých jedinců pak bulózními lézemi, celulitidou nebo hemoragickonekrotickou reakcí. Systémová anafylaktická reakce je velmi vzácná,“ prozradila Zuzana Balášová z Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. V souvislosti s tím doplnila, že ve světě se komářím štípnutím mohou přenášet nemoci jako žlutá zimnice, horečka dengue, arbovirová encefalitida, malarie nebo filarióza.

Muchničky, další z mnoha nepříjemných průvodců při procházkách letní krajinou, způsobuje hemoragické papuly, které krvácející i několik hodin a rychle nekrotizují.
„Jsou bolestivé, velmi svědivé a mohou se vyvinout ve zvětšení mízních uzlin,“ doplňuje Balášová. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice patří ovádi mezi další velmi rozšířený hmyz, který svým štípnutím mohou způsobit bolestivé a netypické reakce.

Stoprocentně účinná obrana proti bodnutí hmyzem neexistuje, i když naše babičky na to měly zaručený recept: rozmačkat petrželovou nať s celerem, a tím se před vycházkou potřít. Je velká pravděpodobnost, že si vás komáři a jiná atakující havěť nevšimne, zato si vás stoprocentně všimnou lidé, kolem kterých projdete. Budiž útěchou, že podle Zuzany Balášové Krajská hygienická stanice neeviduje v Libereckém kraji větší počet onemocnění způsobených štípnutím hmyzem.

Tomáš Mařas