Zastaralá technologie potřebuje modernizaci v řádech milionů korun. Ta je ale za stávajících podmínek pro obě strany nereálná. Pro město představují příliš velkou zátěž, obchodní společnost nemůže zase investovat do cizího majetku.

„Jde o strategické rozhodnutí, které zajistí potřebné investice do tepelného hospodářství a hlavně zaručí zákazníkům i nadále jednu z nejnižších cen tepla v regionu," předesílá starosta Boru Jaromír Dvořák.

Teplo Nový Bor, které zásobuje energií zhruba polovinu domácností ve městě, má doposud tepelné hospodářství pouze v pronájmu. „Nájemné se každý rok mění podle výše odpisů, což se promítá do ceny tepla pro koncové zákazníky. Sjednocením vlastnictví a provozováním technologií se nám uvolní ruce. Budeme moci tvořit odpisy, a tím pádem volné prostředky do vlastního fondu na investice a obnovu soustavy, která je na hranici životnosti. Sníží se nám náklady na výrobu tepla a budeme moci odběratelům nabídnout zajímavou a dlouhodobě stálou cenu," vysvětluje Michal Vlček, který jednání o prodeji z pozice jednatele Tepla Nový Bor inicioval.

Rozhodovat o něm budou zastupitelé. Pokud jej schválí, získá město do svého rozpočtu za technologie a nemovitosti celkem 21,9 milionů korun. Cena je tržní a vzešla ze znaleckého posudku. Společnost by ji měla uhradit postupnými splátkami do roku 2031, čímž se zajistí její finanční stabilita. I po prodeji zůstane město stoprocentním společníkem.

Protože jde o strategický majetek města, jehož prostřednictvím se zajišťují základní potřeby obyvatel, je prodej podmíněný například zřízením zástavního práva nebo zákazem prodeje nemovitosti a jejího převodu na jiného majitele. Současně s tím chce město uplatňovat úrok 1,8% ročně na dosud nesplacenou část kupní ceny.

Vedle příjmu z prodeje by mohlo město také začít uplatňovat vlastnická práva i ve formě výplat z dividend ze zisku. To aktuálně není možné. Společnost kvůli úhradě nájemného nemá dostatek kapitálu na investice a město jako vlastník nemůže čerpat vznikající zisk.