Podle prvních zpráv se stopy minulosti dostaly na počátek druhého tisíciletí. Tehdy Oldřich lovil v lesích a spatřil Boženu. Podle tak řečeného Dalimila vyjádřit se měl: „Chci žít s českou selkou skrovnou, spíš než s Němkou, s císařovnou.“ (souč. překlad M. Krčmová, 2005). I stalo se. Božena porodila mu knížete Břetislava, a tak slavný přemyslovský rod nevymřel po meči.

Jenže: Oldřich byl ženat a kvůli Boženě opustil svou německou choť. Na jeho obhajobu slavný Kosmas praví, že se tehdy považovalo za hanbu spojil-li se někdo trvale s jedinou ženou. Vysvětlujme to ale odvržené manželce… Karl a Egon však právě v tomto vidí příčinu po staletí trvajících nesvárů mezi národy. Jak již bylo řečeno, za vším hledej ženu.

„Bádání nás přivedlo k osobnostem Juksy a Šindeláře, kteří se stanou našimi spolupracovníky. Jejich postavy se zcela začlení do našeho pořadu, už jim připravujeme kostýmy. Navíc jsme začali psát scénář nového příběhu O vlku a psovi,“ řekl jeden z protagonistů Egon. Znovunavázáním česko–německého dialogu navrhují Egon a Karl pověřit ženy.

Nebudou to však ženy ledajaké. Stejně jako Božena musí být krásné, pracovité a musí umět zaujmout na první pohled. Vybere je komise, do jejíhož čela se postaví sám Egon.