Z další diskuze ovšem vyplynulo, že tato odpověď může překvapit každého - kromě místních občanů. Jak nám sdělil starosta obce J. Studnička i místostarostka J. Pejčinovičová, Sloupští už s celým záměrem byli podrobně seznámeni během roku 2006.

Zabývali se jím nejen zastupitelé, ale bylo vyhlášeno i cosi jako místní referendum, přesněji řečeno byl organizován důkladný průzkum, během něhož se ke stavbě chaty s rozhlednou měli možnost vyjádřit prakticky všichni obyvatelé. A výsledek byl jednoznačný: drtivá většina občanů vyjádřila se stavbou souhlas. Důvod, proč vznikl nápad stavět chatu s rozhlednou, je přitom velice prostý.

Názornou odpověď poskytují mapy, vytvořené na základě měření, které zde byly provedeno během přípravných prací investora stavby rozhledny - společnosti T-Mobile Czech Republic, a.s. Většina katastru obce Sloup a přilehlého okolí na těchto mapách vypadá jako území, jaká bývala zakreslována na počátku historických objevitelských cest. Chybí už jen ono pověstné Hic sunt leones…

Nejde jen o pokrytí, respektive nepokrytí území signály všech tří mobilních operátorů, problémy má i záchranný integrovaný systém. A to už je opravdu na pováženou. Nejen pro život místních obyvatel a práci obecního zastupitelstva, ale i z hlediska zajištění služeb a bezpečnosti pro tisíce turistů a návštěvníků Sloupu.

Tolik tedy ze Sloupu. Abychom se mohli zabývat konkrétní stavbou, musíme se ale seznámit se záměry investorů. Pokud jde o penzion, je jím nynější majitel pozemku, na němž stávala chata Na Stráži, pan Tomislav Procházka ml.. V případě rozhledny se jedná o výše zmíněný T-Mobile. Přípravu obou staveb a jejich realizaci zajišťuje firma Real - Invest CL a.s. A tak v pobočce firmy v českolipské Mariánské ulici usedáme ke stolu s paní Světlanou Žítkovou, která se přípravou stavby zabývá již od roku 2003. Před námi leží studie, jejíž autorem je českolipský architekt Ing.arch. Miroslav Pavljuk. Musím přiznat, že návrh výletní restaurace s rozhlednou už na první pohled působí jako citlivé řešení stavby v tak výjimečné lokalitě. „ Autor se snažil maximálně respektovat přírodní i krajinné poměry v daném místě,“ ukazuje na předloženém návrhu S. Žítková. „Jako hlavní materiál je zvoleno dřevo a pískovec, který by měl být použit na obložení spodních částí stavby. Aby stavba co nejvíce splynula s krajinou, je samotná rozhledna opticky rozdělena do tří částí“. První, končící zhruba ve dvou pětinách z celkové 40-ti metrové výšky věže, je určena horní hranicí korun okolních stromů. Další, již poněkud subtilnější část s pokračujícím venkovním schodištěm, je ukončena vyhlídkovou plošinou ve výšce necelých 30 metrů. Zbylých deset výškových metrů má sloužit pro umístění vysílacího zařízení. Za zmínku stojí také fakt, že přístup pro obsluhující personál bude veden, stejně jaké veškeré kabely a další zařízení mobilních operátorů, vnitřkem tubusu rozhledny. Tedy zcela odděleně od míst, kam bude mít přístup veřejnost. Výhodou je i nejen souhlas s realizací stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu, ale příslušné instituce dokonce nepožadují ani tzv. denní značení červenými a bílými pruhy, takže při použití stříbřitě kovového nátěru může vysílač maximálně splynout s krajinou. Zde stojí za zmínku, že společnost Real - Invest CL a.s. se v poslední době podílela na realizaci dvou nových rozhleden v severočeském regionu. V roce 2003 to byla rozhledna na Sokolím vrchu na Děčínsku a po ní jako zatím poslední následovala rozhledna „Nisanka“, postavená na výšině mezi Lučany a Novou Vsí nad Nisou, která byla slavnostně otevřena 5. května 2007. A S. Žítková dodává:„Stejný princip optického rozdělení stavby na tři části uplatnil architekt i v případě penzionu s restaurací, jehož vzhledové členění vychází z toho, že bude postaven na skále, viditelně rozdělené dvěmi puklinami.“ „Snažili jsme se provést přípravu stavby tak důkladně, jak to jen šlo, a opravdu nezanedbat jediný detail,“ říká dále S. Žítková. Její slova potvrzují předložené podklady, na nichž jsou zachyceny nejen všechny detaily potřebných sítí, které bude třeba na skalní vrchol přivést, ale i doslova každý strom, rostoucí v místě budoucí stavby a jejího nejbližšího okolí. „Zajistili jsme například nejen geologický, ale dokonce i radarový průzkum skalního masívu, abychom mohli bezpečně vyloučit možnost puklin, které by stavbu ohrozily.“ Další zásadní otázkou bylo zásobování vodou a vyřešení kanalizace. Jak dokládají pamětníci, právě tato otázka byla největším problémem, s nímž se potýkal i provoz bývalé chaty Na Stráži. Zde si S. Žítková nemůže vynachválit spolupráci s novoborským projektantem Ing. Josefem Folbrechtem, jehož řešení by mělo zajistit bezpečný chod restaurace i penzionu s kapacitou 10 lůžek. Zdá se tedy, že stavbě už nic nebrání. Zatímco ale v případě penzionu je zahájení stavby v brzké době již reálné, neplatí to v otázce rozhledny. V podstatě jde o další překvapení, kterým se všichni zúčastnění cítí dost zaskočeni. Dejme ale opět slovo S. Žítkové: „Měli jsme už všechny podklady, všechna souhlasná vyjádření - počínaje stanoviskem obce až po expertízu z hlediska zásahu do krajinného rázu.“ Chyběl už jen souhlas k umístění stavby z hlediska ochrany krajinného rázu, o než firma Real - Invest CL a.s. požádala dne 16. ledna 2007 odbor životního prostředí MěÚ v Novém Boru, do jehož pravomocí území obce Sloup spadá. A zmíněný odbor vydal 30. 3. 2007 příslušné rozhodnutí - jímž se souhlas neuděluje… Proč? „Těžko si to můžeme vysvětlit,“ odpovídá S.Žítková.“

Jednali jsme s OŽP v Novém Boru od samého počátku. První společná schůzka všech zainteresovaných zástupců se například konala ve Sloupu v červnu roku 2006 a my jsme tam pozvali i pracovníky zmíněného odboru, ačkoliv to nebyla naše povinnost. Již zde bylo ze strany OŽP konstatováno, že hlavní důraz budou klást na souhlas obce. V průběhu příprav jsme s nimi neustále jednali a dodali jsme jim všechny podklady, které požadovali, včetně kompletní studie krajiny s fotomontáží stavby rozhledny.

Tuto skutečnost dokládá i to, že v průběhu řízení nebylo svoláno místní šetření, neboť jak se uvádí v Rozhodnutí :“….. vzhledem k tomu, že záměr dané stavby byl několikrát projednáván a byla také orgánem ochrany přírody prováděna v dané lokalitě v obci Sloup v Čechách terénní šetření….. “ A čím je tedy negativní stanovisko OŽP MěÚ v Novém Boru podloženo? V závěrečném zdůvodnění se m.j. píše: „Blízkost zamýšlené stavby rozhledny a Skalního hradu je vzdušnou čarou cca 350 m, což by znamenalo, že téměř při všech pohledech na Skalní hrad bude v jeho sousedství vidět rovněž rozhledna. Vzhledem k naprosto odlišnému charakteru obou staveb, považujeme realizaci rozhledny za významný - silně negativní zásah do krajinného rázu. Při pohledu z vyhlídkového ochozu Skalního hradu bude v přímém pohledu právě nedaleká rozhledna. Tuto skutečnost považujeme rovněž za negativní zásah do krajinného rázu.......Dále stavba velmi silně ovlivní identitu místa a výraznost a neopakovatelnost jeho scenerie, a tím i harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ Zde si nemohu odpustit subjektivní poznámku: když jsem se dozvěděla o záměru stavět proti hradu rozhlednu, mojí první reakcí byla otázka, zda se něco takového bude do této mimořádné krajiny hodit. Ovšem když mi pak představitelé Sloupu ukázali architektonickou studii, subjektivní pochybnosti značně vybledly… Držme se ale objektivních skutečností. A s nimi přicházejí opět pochybnosti, i když jiného rázu. V třístránkovém textu „Rozhodnutí“ není jakákoliv zmínka o architektonickém řešení navrhované stavby.

Zato je tu citováno „Expertizní stanovisko z hlediska zásahu o krajinného rázu“, zpracované Ing. Marcelou Tomíčkovou z Prahy ( spolupracovnicí Ing.arch. Vorla, který je v ČR pokládán za největšího odborníka na expertizní stanoviska z hlediska zásahu do krajinného rázu ). Z citátů uveďme: „…ze znaků přírodní charakteristiky nebude mít nová stavba podstatnější vliv na ZCHÚ ani další přírodní hodnoty…“A na závěr: „Umístění výškové bodové stavby na terénní dominantu lokálního významu bude představovat zásah do krajinného rázu. Tento zásah nebude znamenat podstatné ovlivnění cenných znaků a hodnot.“


A fakt, který jsme možná měli uvést na prvním místě: „Rozhodnutí“, zpracované Bohumilou Krenickou a podepsané vedoucí OŽP v N.Boru Ing. Renatou Václavíkovou, bylo vydáno 15 dnů po skončení (i prodloužené) zákonné lhůty pro odpověď, jež uplynula od podání žádosti Real - Investu CL a.s. o souhlas se stavbou. (Pro úplnost dodejme, že pověřenou pracovnici nebylo možno zastihnout, neboť den vydání „Rozhodnutí“ byl posledním dnem, kdy byla v zaměstnání před nástupem na několikaměsíční léčbu). S tím souvisí i další fakt: investor stavby rozhledny, společnost T-Mobile Czech Republic, a.s., podal proti „Rozhodnutí“ odvolání. Takový je současný stav. Samozřejmě se dalo očekávat, že stavba takového druhu - ať už bude koncipována jakkoli - je-li situována na takové místo, nutně vzbudí vlnu emocí a nejrůznějších reakcí. V době, kdy na jedné straně například plánované či už realizované dálnice trvale poškozují charakter rozsáhlých krajinných celků nebo„zásluhou“ těžařů mizí z obrazu naší země celé hory a kdy na straně druhé hlava státu proklamuje svůj záměr nechat se veřejně připoutat na protest proti národně-knihovní „chobotnici“, to ani nepřekvapuje. Anebo bychom si také mohli položit otázku, jak mohla být například kdysi v Ústí n.L. proti hradu Střekovu postavena známá Větruše? Nebo si představit panorama Karlových Var bez místních rozhleden… O koexistenci pražských Hradčan a Petřínské rozhledny ani nemluvě.
Jistě, každý příměr může kulhat.Ale může se také stát, že časem bude panoráma Sloupu na nějakém exponovaném místě „krášlit“ typický ocelový stožár s vysílači mobilních operátorů. Proč ne? Česká a Moravská krajina se už ježí stovkami takových doplňků, takže sem podobná stavba možná zapadne lépe…