Na tři desítky dobrovolníků - či přesněji řečeno dobrovolnic - zde po oba dva dny pomáhaly zajišťovat prodej dětského ošacení, hraček, knih a dalších předmětů a připravovaly občerstvení pro návštěvníky burzy.

Kromě Klubu handicapovaných dětí se jako obvykle zapojily i členky Klubu žen a řada dalších obyvatelek města. Nemalou měrou ke zdaru burzy opět přispěli i dobrovolní spolupracovníci z partnerského města Rheinbach v Severním Porýní - Vestfálsku, kteří již tradičně přivezli náklad zboží z vlastních burz.

„Od té doby, kdy po roce 2000 naše města navázala spolupráci, jsou naše vztahy velmi korektní a stále se rozvíjejí a prohlubují,“ řekla jedna z návštěvnic burzy, učitelka z kamenickošenovské základní školy Ivana Petrusová. „Začalo to právě kontakty mezi našimi základními školami, spolupracují i sklářské školy - však mezi občany Rheinbachu je řada lidí, kteří se v Kamenickém Šenově narodili, jako třeba pan Elfried Glössner a mnozí další.

Právě kamenickošenovští skláři německé národnosti po odsunu v roce 1945 založili novodobou sklářskou tradici v tomto městě, vzdáleném osm set kilometrů od jejich rodiště. A je přirozené, že se navštěvujeme a chceme si navzájem pomáhat.“

O tom, že popularita této společenské akce stále roste, svědčí i skutečnost, že letos se plakáty s informací o kamenickošenovské burze objevily nejen v sousedních městech, ale i přímo v prostorách českolipského OD Andy.

„Díky dotacím z městského rozpočtu a výtěžkům z burz náš klub, který nyní sdružuje jedenáct maminek a čtrnáct dětí, mohl letos dokonce dvakrát zorganizovat rekondiční pobyty, z toho jednou v bezbariérovém objektu Poslova Mlýna u Doks. Dobře se nám rozvíjí i chod výtvarné dílny na Práchni a pořádání dalších akcí v průběhu roku, vysvětlila předsedkyně Klubu handicapovaných dětí Martina Blažková.

Autor: Marie Čcheidzeová