V Jezvém, jedné z nejstarších obcí regionu, právě probíhá unikátní archeologický výzkum. Ačkoli zdaleka není u konce a potrvá ještě dva týdny, už nyní archeologové v objektu bývalé fary, ležící přes silnici přímo naproti kostelu svatého Vavřince, odkryli nálezy odkazující podle prvních předpokladů na 15. a 16. století, tedy na dobu, kdy tu dnešní barokní fara, která je i starší než sousední chrám, ještě vůbec nestála.

Podle archeoložky Pavly Kohoutové, která v Jezvém na odkrývání země pod bývalou farou pracuje, není tím nejcennějším, co archeologický výzkum zatím ukázal žádný objekt, ale právě vrstvy, které už archeologové objevili. „Jde o vrstvy z období konce středověku a raného novověku. Odpovídá to 15. a 16. století, ale je to dost promíšené, není to ve svých původních pozicích. Vše je ale jistě starší než barokní fara, takže nám to říká něco nejen o historii tohoto místa, ale i samotné obce," vypráví Kohoutová.

Nebylo to chudé místo, říkají nálezy

Archeologové už také odkryli základy zdi, o které tvrdí, že stejně jako další nálezy je každopádně starší než fara samotná. „Jsme si tím jistí, protože základy fary tu zeď vlastně porušují," vysvětlila archeoložka.

Mezi drobnými nálezy se objevují zlomky převážně kuchyňské i stolní keramiky. „To znamená, že je tu keramika jak na vaření, tak ta, ze které se jedlo. Našli jsme i tu i pár drobných kousků skla, ukazující na skleněnou číši, která už je dokladem určitého vyššího prostředí. Skleněnou číši doma neměl sedlák nebo obyčejný řemeslník, to už musel být například měšťan. Nebylo to chudé místo," popisuje Kohoutová.

Domněnku archeologů potvrzují i nálezy kachlů z kamen, které také svědčí pro „lepší" prostředí. „Běžná domácnost měla většinou jen pec, ohniště, ale ne kamna," dokládá archeoložka.

Upozorňuje ale na to, že fakt, že v místě fary bývalo sídlo ještě dříve, není žádné překvapení. „To jsme samozřejmě věděli, nebo předpokládali, protože Jezvé je středověká obec. Spíš je pro nás obrovským překvapením, že z Jezvé nemáme žádné další středověké ani novověké nálezy. Což je dáno nejspíše tím, že tady stavebníci neplní oznamovací povinnost podle zákona o památkové péči."

Mezi nálezy z bývalé fary je také červeně malovaná keramika, typická

Majitel Ivan Bílek opravuje celý areál, který byl v naprosto zdevastovaném stavu, postupně už od roku 2004.

pro hrnčířskou osadu za hradbami středověké Lipé, dnešní České Lípy. Skutečností, že středověké Jezvé osídlovali mimo jiné právě českolipští hrnčíř,i se přitom už dříve velmi vážně zabývali historici.

Jaroslav Panáček v roce 1999 ve svém příspěvku do sborníku Bezděz napsal: „Není ani vyloučeno, že Jezvé bylo kolonizačním centrem hradišťského majetku na Českolipsku již ve 13. století a odsud došlo i k vysazení hrnčířského výrobního centra v České Lípě," zmínil Panáček.

Dále také napsal: „V těsném sousedství nebo na místě vsi Jezvé klášter založil Nové Město (Nava civitias), tato lokace však zřejmě nebyla úspěšná, neboť k většímu rozvoji sídliště nedošlo. Neznáme však pramen, podle něhož by bylo možné předpokládat zřízení probošství v Jezvém, jak tvrdí J. V. Šimák (Dějinné paměti okresu mnichovohradišťského, 1917) nebo Marie Vojtíšková a kol.(Osídlení českolipského okresu ve světle archivních dokladů, 1978)."

Nabízí se tedy myšlenka, jestli se pod zemí bývalé fary, které nyní odkrývají archeologové, neskrývají právě pozůstatky historicky nedoloženého proboštství.

První zmínka o obci Jezvé v historických pramenech se přitom datuje už k r. 1197, kdy ji s velkou částí svého majetku odkázal před křížovou výpravou velmož Hroznata klášteru premonstrátů v Teplé.

Objekt barokní fary i s přilehlými stodolami je dnes v soukromých rukou, od roku 2004 ho vlastní a jeho postupnou opravu financuje Ivan Bílek ze Žandova (na malém snímku), v profesním životě šéf a spolumajitel úspěšné reklamní agentury.

Multikulturní centrum i restaurace

„Myslím si, že jsem právě kousek za polovinou celkové obnovy areálu. Archeologický výzkum, který tu nyní probíhá, je velmi důležitý, abychom se v celkové renovaci mohli posunout zase dál. Do budoucna bych chtěl, aby se objekt otevřel veřejnosti a lidé mohli tuto unikátní stavbu obdivovat," uvedl pro Deník Bílek.

V jeho záměrech figuruje objekt fary jako centrum se speciální restaurací. Jedna ze stodol by měla sloužit pro soukromé bydlení a další jako multikulturní centrum, místo, kam by lidé rádi zašli.