„Nechceme nijak bránit aktivitám těžařské společnosti, s jejíž plánovanou činností souvisí i vznik nových pracovních příležitostí v regionu. Za předpokladu, že se vyřeší střet zájmů s ochranou životního prostředí, rádi bychom ložisko na Tlustci od příštího roku využívali,“ předeslal náměstek hejtmana pro zemědělství a životní prostředí Jaroslav Podzimek.

Zahájení těžby je i součástí schváleného dokumentu Regionální surovinové politiky z roku 2003. Nyní se připravuje jeho aktualizace, o níž by měli krajští zastupitelé rozhodnout v polovině letošního roku. A ani současná pracovní verze připravovaného dokumentu nijak neodmítá těžbu čediče na Tlustci. Důvodem je jak jeho vysoká kvalita, tak i to, že lom představuje významnou rezervu zásob stavebního kamene v kraji.

Lomy mají omezenou kapacitu

„Současná ložiska, jako je například Maršovický vrch, mají omezenou kapacitu. Jako plnohodnotnou náhradou za postupné ukončování těžby v jiných lokalitách doporučujeme právě Tlustec,“ doplnil Jaroslav Podzimek. Ten dále dodal, že zdejší zásoby kamene by měly zajistit dostatek stavební suroviny, která je nutná pro výstavbu železničních koridorů a silnic.

ROZHOVOR S PODNIKATELEM JIŘÍM ČECHEM, JEHOŽ SPOLEČNOST CHCE TĚŽIT NA TLUSTCI - ČTĚTE ZDE

Podle slov Jaroslava Podzimka je jednou z výhod, která mluví ve prospěch obnovení těžby, přítomnost železniční vlečky a napojení na železniční síť v bezprostřední blízkosti ložiska.

„Těžařská společnost avizuje, že bude v maximální možné míře využívat právě železniční dopravu. Tím se podstatným způsobem oproti minulosti sníží počet projíždějících nákladních aut a tím i prašnost,“ vysvětlil Jaroslav Podzimek. Liberecký kraj na druhou stranu nedoporučuje rozšíření lomu a podmínkou je rovněž následná rekultivace, a to i po činnosti předchozích těžařů.

Řeší revitalizaci za stovky milionů

„V otázce obnovení těžby ale bude mít konečné slovo ministerstvo životního prostředí, které bude samozřejmě přihlížet i k názorům ostatních stran,“ dodal Jaroslav Podzimek. Ruku pro již zvedl starosta přilehlého Brniště František Jandera. Podle něj se nikdo z předcházejících těžařů nikdy nezabýval otázkou rekultivace lomu.

„Ta by stála stovky milionů, a ty obec, potažmo Liberecký kraj a ani stát nemá. A právě revitalizaci nová těžařská společnost řeší,“ konstatoval František Jandera.

ČTĚTE TAKÉ: Těžba by zasadila Tlustci smrtelnou ránu

Oproti tomu sousední Jablonné v Podještědí ve svých připomínkách ke studii o vlivu těžby na životní prostředí argumentuje mimo jiné psychickou újmou obyvatel, kteří si těžařské práce nepřejí. Zdejší zastupitelé v minulosti již třikrát zaujali negativní stanovisko k těžbě. Vzhledem k tomu se Jablonští přiklánějí k návrhu, povolit těžbu pouze na omezenou dobu, a to nejdéle pět let. Tak by se podle nich mohly lépe posoudit dopady těžby na životní prostředí.

Zcela proti jsou ekologové a občanská sdružení na Českolipsku. Ti od počátku devadesátých let protestovali nejen kvůli zastavení těžby, ale také usilovali o to, aby již nikdynebyla obnovena.

„Pokud k tomu dojde, bude to pro Tlustec smrtelná rána,“ komentoval před časem Miloslav Lomič z Hnutí Duha. Jejich výhrady se dají shrnout do pěti základních bodů: poškození ekosystému a druhové pestrosti, ohrožení chráněných druhů a živočichů, poškození krajinného rázu, zhoršení životního prostředí pro člověka a škody na majetku, nevyřešené střety zájmů z minulosti.