Město Česká Lípa chce usilovat o svůj renesanční klenot, takzvaný červený dům či zámeček. Ten dosud patří Libereckému kraji, který ho po etapách opravuje. Pro vizi českolipských radních má hejtmanství pochopení a o budoucnosti staré nemovitosti slibuje s radnicí dál jednat.

Zažité pojmenování „Červený dům“ nebo „Červený zámeček“ patrně pochází od barvy sloupů v prvním patře, které kdysi měly červené zbarvení. Od druhé poloviny 18. století byl zámeček součástí barvírny, rafinerie cukru, byla zde i hospoda. Není bez zajímavosti, že v roce 1933 zde bylo otevřeno městské muzeum, jehož prostory byly definitivně uzavřeny v roce 1964.

„Jsem rád za dohodu s městem, že naváže na opravu okolí a kolem památky, která je v přímé blízkosti hradu Lipý, vznikne kultivovaný prostor. Objekt navíc bude součástí veřejně přístupné expozice,“ řekl po nedávném jednání s českolipskými radními hejtman Martin Půta. Turisticky jde podle něj o velmi zajímavé místo, které si péči zaslouží.

Budova „Červeného zámečku“ a další dva domy jsou součástí Vlastivědného muzea a galerie Česká Lípa, které je příspěvkovou organizací Libereckého kraje. Podle starostky města Jitky Volfové je stavba z konce 16. století nesmírně historicky cenná, ale bohužel je veřejnosti nepřístupná, protože funguje „jen“ jako restaurátorská dílna a depozitář muzea. „Město vítá, že kraj plánuje památku kompletně zrekonstruovat. Jakmile rekonstrukce skončí, hodláme upravit okolí tak, aby mezi zámečkem, vodním hradem Lipý a Centrem textilního tisku vzniklo krásné zákoutí v centru města, kde budou moci občané trávit svůj volný čas,“ komentovala Volfová.

Jiráskova hlava je zpět v bezpečí českolipského divadla
Jiráskova hlava je zpět v bezpečí českolipského divadla. Někdo po ní střílel

„My s úpravami dále navážeme v okolí bývalé České pojišťovny, kde už běží proměna na moderní úřad, a v okolí Kounicova domu, který bude rekonstruován pro potřeby Domu dětí a mládeže Libertin,“ upřesnila Jitka Volfová, která už déle nezastírá, že jejím velkým snem je právě začlenit zámeček do jednoho celku s vodním hradem Lipý, stylově propojit s blízkým okolím a otevřít v něm pro veřejnost poutavou expozici. „Místo by se tak mohlo stát dalším přirozeným centrem a odpočinkovou zónou našeho města,“ dodala.

440 let stavby

Letohrádek, který zdobí centrum České Lípy, je dílem italské renesance s typickou sgrafitovou výzdobou. Postavený byl roku 1583 pro Jana Jetřicha Berku z Dubé. Veřejnosti je po desetiletí nepřístupný a je využíván jako restaurátorské dílny a depozitář muzea. Konkrétně ho spravuje krajské Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa. V posledních letech se zde střídají řemeslníci, kteří památce vrací po etapách dávnou krásu.

„V Červeném domě bude po rekonstrukci instalována stálá expozice historické sbírky palných zbraní, kterou má Vlastivědné muzeum, a v přilehlých objektech bude zázemí muzea včetně konzervátorských a preparátorských dílen. Bude tam také příruční depozitář,“ konstatuje Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu. „Po dokončení projektové dokumentace bude podána žádost do Integrovaného regionálního operačního programu. Jedná se z hlediska kulturního dědictví o zásadní lokalitu pro město Česká Lípa,“ poznamenala s tím, že Liberecký kraj financoval v několika etapách restaurování sgrafitové výzdoby omítek domu a nyní je ve fázi dokončování projektové dokumentace interiéru a také rekonstrukce přilehlých dvou domů na pravé straně, které jsou ve velmi neutěšeném stavu.

Valdštejnská alej v Zahrádkách u České Lípy.
Valdštejnská alej je v Libereckém kraji nejoblíbenější, rozhodla anketa

Podle badatele a učitele dějepisu na českolipském gymnáziu Martina Aschenbrennera je zámeček jediná, téměř v úplnosti dochovaná renesanční stavba v Lípě, navíc svou kvalitou široko daleko unikátní. Je názoru, že je proto velká škoda, když není lidem přístupná. „Když jsem jednu sezonu prováděl turisty na vodním hradě, v každé skupině se někdo ptal, jestli se lze dostat dovnitř,“ podotkl Aschenbrenner, který preferuje, aby se památka vrátila městu, které by pro potřeby muzea jistě nalezlo jiné prostory. „Tvořila logický celek s hradem, od svého vzniku až do poválečného období. Při spojení s hradem by se mohla v náznaku obnovit i někdejší renesanční zahrada mezi oběma objekty,“ soudil Aschenbrenner.

Jak poukázal, hrad Lipý je přes všechnu péči města torzem a trpí nedostatkem provozních prostor. „V případě připojení Červeného domu by se tento problém vyřešil,“ dodal.