Na Českolipsko se vrátily vzácné archiválie týkající se historie regionu. Sbírku místnímu muzeu darovalo město Waldkraiburg v německém Bavorsku. Právě tam po válce zamířila řada německých vysídlenců z Českolipska a okolí.

Ve čtvrtek 11. dubna přicestovalo do České Lípy nespočet krabic a balíků. Zaměstnanci Vlastivědného muzea v České Lípě udělali hada a podávali si je. Zbytek pak vynosili po částech. „Když poskládáte všechny archiválie na sebe, vytvoříte nejméně 50 metrů vysoký komín,“ komentoval množství historického pokladu pracovník českolipského archivu a jeden z aktivních zastánců předání archiválií Michal Rádl.

Vypočítal, že se jedná o 263 šanonů, 10 tisíc fotografií, 3850 pohlednic a 950 knih. „Je tam ještě spoustu dalších velmi zajímavých trojrozměrných předmětů. Jako je ručička z hodin novoborského kostela a spoustu zajímavých modelů, starých tiskovin, starého oblečení,“ popsal obsah zásilky Rádl.

Zmíněná ručička z hodin kostela Nanebevzetí Panny Marie v Novém Boru má poměrně pohnutou historii.

Tento artefakt byl totiž málem sešrotován. Údajně pocházejí z roku 1893, tedy z doby, kdy byl kostel renovován. Jenže v 90. letech minulého století procházel opět obnovou a kdysi pozlacené měděné ručičky skončily na skládce. Ležely tam několik měsíců v zapomnění, ale měly to štěstí, že si jich všiml bývalý obyvatel tohoto městečka a následně se ocitly v muzeu v německém Waldkraiburgu.

Na Českolipsko se vrátily vzácné archiválie týkající se historie regionu. Sbírku darovalo město Waldkraiburg v německém Bavorsku.Zdroj: Deník/Ladislava SdrzallekPrávě toto bavorské město po válce kromě Němců, kteří sem přišli ze Slezska a Východního Pruska, osídlili také obyvatelé České Lípy a Novoborska, Dubska, Mimoňska či Českokamenicka. Rodačka z Kytlice Erika Rantsch v novém domově začala sbírat materiály připomínající její původní domovinu – fotografie, pohlednice, korespondenci, osobní doklady a písemnosti se vztahem k České Lípě a okolí.

Sbírka se v průběhu let rozšiřovala a postupně se dostala do péče městského archiváře Konrada Kerna. Ze soukromé sbírky se stala postupem času sbírka spolková. Později přešla do majetku města. To ji nyní darovalo České Lípě.

Poznáte místo na Českolipsku?
HÁDANKA z Českolipska: Poznáte vesničku v regionu na fotografiích a videu?

Tento dar velmi významně rozšíří archivně muzejní sbírky a poznání Českolipska především v první polovině 20. století a částečně i následně po válce. „V místním archivu ve Waldkraiburgu velmi dobře a pečlivě sledovali život krajanských skupin a dění v České Lípě,“ připomněl Rádl.

Unikátních věcí bude ve sbírce spousta, proto uskuteční českolipští muzejníci ještě jednu cestu do Německa, kdy poberou zbytek.

Předměty pochází převážně z doby od začátku 20. století do roku 1945. „Jsou tam samozřejmě přesahy i do let pozdějších. Někdy jsou tam popsané osudy, věci, záležitosti rodinné, které se týkaly prvních let budování nové existence v Německu. A někdy je tam i přesah nazpět, například do poloviny 19. století,“ upřesnil historik Tomáš Cidlina. Najdete tam také i materiály o životě krajanského sdružení v Německu v 60., 70. a 80. letech.

I když je to práce na roky, tak chce muzeum s předměty seznamovat veřejnost co nejdříve. „Plánujeme první výstavy, kde dáme drobné ochutnávky z toho, co jsme přivezli už na podzim tohoto roku. Myslím, že to bude někdy v listopadu a v prosinci,“ řekl historik a dodal, že posléze budou materiály přístupné i pro badatelskou činnost.

Již podvacáté uspořádal Liberecký kraj setkání spojené s oceněním vybraných pedagogických pracovníků ze škol a školských zařízení v regionu. Akce se konala v multimediálním sále krajského úřadu. Na snímku Libor Šmejda (ZŠ 28. října Česká Lípa).
Učitelé převzali ocenění. Mezi nimi i ředitel největší základky v České Lípě

Dle Cidliny je Česká Lípa teprve druhým okresem v rámci celé republiky, kdy se podařilo navázat vzájemné vztahy a získat takovou důvěru, že se archiválie vrátily do místa svého původu. „To předání je skutečně unikátní,“ potvrdil a dodal, že mu předcházela léta snahy a péče o znovu navázání vzájemných dobrých vztahů mezi vyhnanými Němci z Českolipska a mezi muzejními pracovníky.

Na Českolipsko se vrátily vzácné archiválie týkající se historie regionu. Sbírku darovalo město Waldkraiburg v německém Bavorsku.Zdroj: Deník/Ladislava Sdrzallek„Když přišli o své domovy, tak neměli k České Lípě příliš důvěru. A tu jsme si museli získat. Museli jsme mezi ně chodit a zajímat se o jejich osudy. Napsali jsme o tom i knihy a tohle všechno nám k nim otevíralo dveře, až nakonec přišla nabídka, zda nechceme převzít tento archiv,“ vysvětlil.

V Německu zájem o tuto problematiku končí. Zůstává jen mezi poslední, už vymírající generací, která ale ještě má vzpomínky na Českolipsko. „U nás už jsme snad ze sebe setřásly tu nenávist, a naopak zájem o tuto část dějin se obrozuje,“ myslí si historik.

Návrat archiválií do České Lípy je podle Cidliny z německé strany velkorysá nabídka, kterou rozhodně nemuseli učinit. „To, že se věci vrací do místa svého původu, je z hlediska archivářského krok zcela logický, jenže mezi námi byla propast války a poválečných události, pošramocených českoněmeckých vztahů a kvůli tomu tato akce vůbec nebyla automatická,“ připomněl.

Trofej pro nejlepší hasiče a sbory z celé země, má podobu skleněné helmy. Již tradičně je vyrobilo novoborské studio Jiříček společně s dalšími dílnami z regionu.
FOTO: Skleněné přilby pro nejlepší hasiče v zemi vznikají už 15 let v Novém Boru

Českolipské muzeum se na oplátku zavázalo, že se o archiválie dobře postará. „Budeme je postupně digitalizovat, a hlavně se stanou živým nástrojem při našem interpretování společných dějin. Zkrátka nebudou ležet ladem, ale budeme s nimi pracovat a seznamovat veřejnost,“ upřesnil.

Také Konrad Kern z waldkraiburgského archivu přiznal, že si ještě před více než rokem nedokázal představit, že by rozdal archiv „Böhmisch-Leipa-Haida-Dauba“, který vznikl ve Waldkraiburgu kolem roku 1970.

„Ale na setkání Sudetoněmeckého muzea 13. března 2023 v Mnichově jsem mohl slyšet přednášky dvou českých kolegů Jana Němce a Petra Jozo z okresního archivu Děčín. Informovali o předání místního archivu v Nördlingenu do Děčína v roce 2017,“ zavzpomínal Kern.

Dle jeho slov německou stranu k předání archivu přesvědčil především velmi přátelský přístup Tomáše Cidliny, jeho velké osobní nasazení pro zájem o německou historii a jeho velká kniha Leipsche z roku 2022. „Poté, co o předání 12. prosince jednomyslně rozhodla městská rada ve Waldkraiburgu, mohl být archiv 9. a 10. dubna převezen,“ upřesnil.

Zámecký hospodářský dvůr v Zákupech prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Na snímku kastelán Vladimír Tregl.
Oprava zanedbaného dvora v Zákupech přijde na miliardu. Nově uvidíte konírnu

Michal Rádl se podivoval nad jednoduchostí a rychlostí předání. „Byrokracie je u nás v daleko větší míře. On nemusel nic sepisovat, nemusel nikomu nic předkládat ke sválení. Nemá nad sebou dalších 10 šéfů, kteří by se k tomu museli vyjádřit,“ kroutil nevěřícně hlavou, že Kernovi stačilo pouze nadnést návrh v městské radě. Jen ta to musela chválit. „Poté nás mohl oslovit s tím, že na nás archiválie čekají. Byl jsem mile překvapený,“ připustil.

Po příjezdu druhé várky proběhne 8. června ve Waldkraiburgu slavnostní ceremonie. „Německá strana chystá oficiální předání podpisu smlouvy,“ řekl Cidlina.

Dle jeho informací se má odehrát symbolické rozloučení žijících pamětníků s archivem. „Budou péct české koláče a bude to přátelské setkání. Bude se tam hrát evropská hymna, německá hymna a česká hymna,“ usmál se Cidlina.