Krejčovská práce Janu Dudkovou z České Lípy velmi baví, ale přiznává, že opravy by ji neuživily. Momentálně je její zdroj příjmů především šití pro luxusní pražskou značku Poner. Začala s nimi spolupracovat v době covidu a společně zjistili, že Jakub a Nikola Ponerovi rovněž pocházejí z České Lípy.

Svou dílnu má v Crystalu a v práci chce pokračovat dál, o zakázky se rozhodně nebojí. Jen má trochu obavu, aby se nemusela stěhovat, protože je stále otevřené téma českolipské knihovny, která by mohla právě být i v Crystalu.

Aby finančně vyšla, osmihodinová směna nestačí. „Chodím hodně i soboty a neděle, abych si vše připravila a stihla,“ pokrčí rameny. „Malé děti, malé nároky, velké děti, velké nároky,“ konstatuje a ukazuje fotografii hnědovlasé slečny v dlouhých zelených saténových šatech. „Syn je na vysoké škole, dcera maturuje a následně chce studovat také. To se člověk musí trošku otáčet.“ směje se.

Mrzí ji, že štafetu po ní nikdo nepřevezme. Přitom krejčové by podle ní měly práce dost. „Návrháři, alespoň ti, které sleduji, k sobě neustále shání krejčové,“ dává si hlavu do dlaní. „Strašně mě to mrzí, ale zdá se, že ti mladí nechtějí pracovat rukama. Všichni chtějí být manažeři, IT specialisté, účetní. K čemu bychom potřebovali tolik manažerů? Potřebujeme řemeslníky! Ti nejsou. Nerozumím té době,“ pohladí šicí stroj.

„Je to hezká práce,“ říká a doplňuje, že problémy s profesí jsou i ty, že chybí opraváři a údržbáři šicích strojů. Pořízení mašin je rovněž nákladné. „Opraváři ze Severek už nefungují a noví nejsou. Starosti okolo jsou opravdu veliké. Nějaké stroje jsem si koupila, když tu končil poslední ročník učiliště. A pak jsem si opatřila nové,“ vysvětluje s tím, že takové zařízení vyjde přibližně na 40 000 korun.

Spolu s učilišti odešlo i další možné dovzdělávání pro krejčové. „Nerada říkám slovo švadlena. Krejčová umí ušít výrobek úplně celý a švanda ne. Ta se posadí do té linky a šije jednu operaci,“ říká a podotýká, že našla jeden kurz na korzety, kterého se zúčastnila a dalších už moc není.

„Ani nevím, jak na tom je liberecká textilní škola, jestli ještě funguje. Textilka, která vyučuje strukturu vláken asi ano, ale výroba oděvů zřejmě ne,“ pokrčí rameny a usmívá se nad skutečností, že vystudovaných návrhářů jsou mraky, ale lidí, kteří skutečně umí oblek zhotovit, ubývá.

Renesanční den na zámku ve Stvolínkách, říjen 2023.
Záchrana zámku ve Stvolínkách pokračuje. Po nádvoří přišla na řadu další okna

Jana Dudková žije v České Lípě celý život. „Jsem patriot,“ říká se smíchem a tvrdí, že se snaží podporovat místní komunitu, co to jde.

Po všech výrobcích, které potřebuje pro svou práci, se shání v regionu nebo alespoň v Česku. Přiznává však, že je to stále komplikovanější. „V České republice už nepořídíte zipy. Koh-i-nooru se rozbila mašina a Wico v Děčíně už taky přestalo vyrábět. Jsou buď z Polska, nebo je to všechno Čína,“ povzdechne si hezky upravená žena ve středním věku.

„Jenže zipy z Číny obsahují kovy a další látky, jako je nikl, po nichž se lidé osypávají. Kvalitní český zip už prostě nepořídíte. Když tak jsou z Německa, ale tam už je cena třeba 200 korun a to není nikdo ochotný zaplatit.“

Podle rodilé Českolipanky by se firma na výrobu zdrhovadel uživila, ale musely by být opravdu kvalitní. „Lidé chtějí do pěkné bundy hezký zip, aby ty zoubky vydržely. Jenže je není možné sehnat,“ říká smutně a vysvětluje dál, že dlouho čeká i na zlaté druky a gelové dírky. Odhaduje, že má její dodavatel problémy.

V Novém Boru se konala první veřejná dražba autovraků.
VIDEO: V Novém Boru dražili autovraky, nejvíce dal zájemce za Škodu Fabia

V současné krejčovině postrádá přítomnost starých norem. „Dříve byla norma, že nosný šef musí mít 4 stehy do 1centimetru a štepovaný ozdobný šef 3 stehy do 1 centimetru, ale když si koupíte výrobek na tržnici, tak má pouze 2 stehy. Mají tím menší spotřebu nití a rychlejší ušití,“ poukazuje na šetření na nesprávném místě.

Ona naopak má ráda kvalitu. „Chci, aby kvalita byla vidět, proto lemuji kalhoty saténovým proužkem a dávám barevné podšívky z dobrých materiálů. Když rozepnu například sako, chci, aby tam bylo takové to wau. Aby byla vidět odvedená práce,“ vysvětluje.