Poloha města na významné obchodní stezce byla stálou pobídkou k rozvoji řemeslné výroby (hrnčířství, tkalcovství, soukenictví, později cínařství a jiné), a tak kromě vnitřního města, svázaného dosud patrným věncem hradeb, vznikla též mimořádně rozvinutá předměstí, která měla i své kostely.

Zdroj: Deník Dodnes je zachovaný kostel sv. Kříže na východě historického města a kostel sv. Maří Magdalény na hrnčířském předměstí na jihu. Kostel Panny Marie, který stával od 14. století na severním Mariánském předměstí, byl nahrazen barokní novostavbou kostela Narození Panny Marie.

Město Česká Lípa patřilo až do novověku k největším poddanským městům v Čechách. Po porážce českých stavů, jejichž protihabsburského povstání se v letech 1618–1620 zúčastnila i zdejší protestantská vrchnost, získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Jeho nedlouhá vláda přinesla městu založení augustiniánského kláštera s latinskou školou, pozdějším gymnáziem.

Po Valdštejnově zavraždění získali sňatkem s Valdštejnovou dcerou město s N ovozámeckým panstvím Kounicové, jimž Česká Lípa patřila až do zrušení poddanství v roce 1848. V 18. století ještě Česká Lípa patřila mezi nejlidnatější česká města a jako jedno z prvních měst v Čechách se otevřela manufakturnímu podnikání. Skutečnou proslulost doma i za hranicemi země zajistily České Lípě kartounky - manufaktury na potiskování textilu.

Velké požáry v roce 1787 a zvláště pak v roce 1820, kdy během necelých čtyř hodin lehlo popelem více než 500 domů a 6 manufaktur, zničily větší část historické zástavby, do té doby zčásti ještě dřevěné. Nové domy byly stavěny již celé zděné ve stylu empíru a klasicismu. Po polovině století obliba kartounu poklesla a začala se odvíjet historie pro Českou Lípu nových průmyslových odvětví, zpracování kůže, potravinářství, lihovarnictví, výroba pianin.