Samička se narodila přímo na pastvině v pondělí 11. března. Jde o částečně předpokládaný, ale i tak překvapivý přírůstek do pětičlenného stáda klisen. „I když jsou na Mnišských loukách pouze samice polodivokých koní, až do loňského odjezdu z pastevní rezervace u středočeských Milovic byly v přítomnosti harémového hřebce. Narození mláděte v letošním jaře tak nebylo při loňském příjezdu koní do parku vyloučeno, i tak jsme až do jeho narození netušili, že se to stane,“ vysvětluje správce parku Josef Rutterle.

Matka hříběte Myrtle patří ke kobylám, které před příjezdem do ptačího parku Mnišské louky přijely do Česka z Velké Británie. Za sebou má tak již několik odchovaných mláďat a její zkušenost je na nové lokalitě výhodou.

Malá kobylka i její matka jsou podle správce v pořádku. Hned den po porodu již putovaly se zbytkem stáda po celé ploše pastviny. „Mladé klisně dokonce ani nedělá problém překonat podmáčené deprese, které se v pastvině nacházejí, a dostat se tak s matkou na její druhou stranu. Nejen to dokládá vysokou odolnost těchto koní, kteří jsou ideální pro údržbu přírodních lokalit bez potřeby chovatelských zásahů, jako jsou například právě asistence u porodu,“ říká Josef Rutterle.

Malá samička je prvním hříbětem exmoorů narozeným v některém z ptačích parků České společnosti ornitologické. V parku u České Lípy je pět klisen od loňského prosince. Spásáním a sešlapáváním podmáčených luk přispívají k pestrosti parku a k tomu, aby se na tu dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám.

Poznáváte město na Českolipsku?
HÁDANKA z Českolipska: Poznáte místo na fotografiích a videu?

Na Mnišských loukách spásají 5 hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku. Pastva v kombinaci se stávajícími metodami managementu, jako je hloubení tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy.

Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Tam mají zároveň přirozený zdroj vody díky tůním a depresím. Na rozdíl od běžné praxe, tito koně nedostávají odčervovací prostředky, takže jejich trus je bohatý na hmyz, což je lákadlo pro luční ptáky.

„Prosíme návštěvníky, aby při návštěvě ptačího parku Mnišské louky měli své psy na vodítku, a to i z důvodu začínající hnízdní sezóny ptáků, a zároveň koně ničím nekrmili a nevstupovali do pastviny,“ dodává správce.

Na pastvině již dochází k intenzivnímu potlačování expanzních druhů rostlin a objevují se na ní první protahující bekasiny otavní či lindušky luční. Svá pozorování z parku tak můžete vkládat do databáze Avif a přispět tak k lepšímu přehledu o pozitivním vlivu místní pastvy nejen na luční a mokřadní druhy ptáků.

Ptačí park Mnišské louky

Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace včetně pastvy tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Vytyčené území o velikosti asi 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů ptačích parků ČSO. Mnišské louky jsou jedním z pěti.