Mezinárodní den ošetřovatelství připadá od roku 1965 na 12. května. O pár dní později, ve čtvrtek 16. května, bylo v českolipském Jiráskově divadle oceněno 10 členů nelékařského personálu, který v nemocnici pracuje 45 a více let. Mezi vyznamenanými byla i Wanda Chvalová, která si v srpnu odslouží 51. výročí.

Do českolipské nemocnice nastoupila hned po maturitě v roce 1973. Obor zdravotní laborant studovala v Ústí nad Labem. „Ani jsem nevěděla, do čeho jdu. Původně jsem chtěla pracovat se zvířaty nebo dětmi. To mi však rodiče rozmluvili,“ zavzpomínala vitální žena.
Ústeckou školu doporučila rodině známá, která tam tehdy učila. „Během studia jsem přišla na to, že se mi to líbí,“ přiznala oceněná laborantka.

Rozdíl v práci mezi tehdejšími časy a dneškem je podle ní obrovský. „Je to podstatně lepší. Měli jsme transfúzní stanici na druhé straně České Lípy, protože tu byla ještě stará budova. Takže když byla potřeba krev, musela ji sanita přivézt. Takhle je vše pod jednou střechou,“ uvedla s úlevou.

Další velké usnadnění práce přišlo s revolucí v roce 1989. „Po roce 89 jsme dostali úplně jiné přístrojové vybavení. Dřív jsme vše dělali ručně, nyní disponujeme analyzátory jak na krevní obrazy a koagulace (srážlivost krve), tak na křížové pokusy,“ upřesnila.

Krevní skupiny se dříve určovaly ve zkumavkách. Nyní je k dispozici gelová metoda, která je přesnější. „Krev od dárců se odebírala v boxech, kde jsme byli celí zahalení. Dárci byli rovněž zahalení, jenom nám tam strčili ruku. Teď přicházejí v civilu a dělá se pouze čistý sterilní vpich,“ popsala část své práce.

Dříve se také krev odebírala do sterilních lahví, které se po vypotřebování sterilizovaly a znovu použily. „Nyní máme vaky na jedno použití, to rovněž dříve nebývalo,“ vysvětlila.

Den s policií a dalšími složkami IZS na autodromu v Sosnové.
Oblíbený Den s IZS nabídne na autodromu v Sosnové zásahy a techniku

Práci výrazně změnila i výpočetní technika. „Například krevní obrazy a koagulace se dávají do analyzátoru a automaticky se přesouvají do počítačů, kde je laborantka zkontroluje a potvrdí. Pak to přejde do nemocničního informačního systému,“ objasnila. Lékaři tedy stačí, aby se podíval do svého počítače, a zná výsledek.

Laborantka Wanda Chvalová pracuje v českolipské nemocnici už 51 let.Laborantka Wanda Chvalová pracuje v českolipské nemocnici už 51 let.Zdroj: Deník/Ladislava SdrzallekPodle výsledků, které ve své práci každý den sleduje, se jí zdá, že je populace nemocnější. Co za tím vězí, netuší.

Nejhorší případ, který si matka dnes už 46letého syna vybavila, byl komplikovaný porod. „Jedna nastávající maminka začala při porodu krvácet. Byla 0 negativní a my jsme narychlo sháněli trombu, koncentráty a podobně. Naštěstí se ji podařilo zachránit,“ vrátila se zpět po časové ose.

Wanda Chvalová si myslí, že tato práce je určená lidem, kteří mají zájem o zdravotnictví a oplývají logickým myšlením. „Na nočních službách jsme sami a musíme se umět samostatně a dobře rozhodnout,“ vysvětlila. Co je přes den na lékařích a spadá do jejich soudku, o tom v noci rozhodují laborantky. Musí například určit, zda je nutné podat krev, nebo vyhodnocují, o jakou nemoc se jedná.

Krajská soutěž profesionálních a dobrovolných hasičů v Turnově.
Krajskou soutěž ve vyprošťování ovládli novoborští dobrovolní hasiči

Na noční směně se laborantky mohou trochu prospat. „My to máme jako pohotovost. To znamená, že můžeme v noci spát. Otázka je, zda nás nechají. Nyní musíme jít ráno domů, což dřív nebylo,“ uvedla zasloužilá pracovnice další rozdíl.

Dříve měli laboranti stejný režim jako lékaři. „Sloužili jsme tak, že jsme například dnes nastoupili do práce v sedm ráno, do půl čtvrté jsme měli normální provoz a od půl čtvrté do sedmi jsme tady byli po jedné osobě sami. V noci jsme mohli spát. V sedm hodin ráno, když přišla kolegyně, jsme normálně pracovali dál,“ zmínila

Wanda Chvalová sice už pár let přesluhuje, ale práci v nemocnici má ráda, proto zůstává.