Na českolipských silnicích došlo podle dostupných dat od loňského října do letošního března ke 273 srážkám se zvěří. Škody byly vyčísleny na více než 9 milionů korun.

Uplynulé zimní období potvrdilo, že riziko střetu se zvěří se pro řidiče nijak nesnižuje. A to i v Libereckém kraji, kde se počet srážek se zvěří meziročně zvýšil. Zatímco mezi říjnem 2022 a březnem 2023 jich bylo 423, od loňského října do letošního března policisté zaznamenali 571 nehod. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří zde podle SRNA indexu (SRažení a NAbourání) přesáhla v celém Libereckém kraji 20 milionů korun a v přepočtu činí 5 604 korun na kilometr.

Data zpracovává Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu. Pojišťovna, u níž mají auta pojištěna přes dva miliony řidičů, se den co den zabývá nejméně dvaceti případy střetů se zvěří. Tyto pojistné události se řeší z připojištění střetu se zvěří nebo z havarijního pojištění.

Náklady na opravy vozidel přitom stále rostou s tím, jak stoupají ceny náhradních dílů i materiálů a práce v autoservisech. „Škody se nezřídka pohybují v desítkách tisíc korun, výjimkou nejsou ale ani stovky tisíc korun. Týká se to především vozidel kategorie SUV, která se při vysoké rychlosti střetnou s těžkým zvířetem – nejčastěji divočákem,“ vysvětluje Patrik Nauš, manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel.

Kromě policejních dat byly do výpočtu SRNA indexu zařazeny rovněž kvalifikované odhady vycházející z dat Jednotného systému dopravních informací. „Robustnější datový model nám pomáhá získat přesnější obrázek o střetech vozidel se zvěří, a to zejména v krajích, kde policisté přestali se systematickou evidencí střetů se zvěří,“ vysvětluje Michal Bíl, odborník na problematiku sražené zvěře z Centra dopravního výzkumu.

A jaká zvířata na českých silnicích ohrožují motoristy nejčastěji? Pod koly osobních i nákladních automobilů končí nejčastěji srnec či srna, a to až v 80 % případů. Následuje je prase divoké zhruba v 10 % případů. Na zbylé srážky připadají už ve velmi malých počtech ostatní druhy zvířat.

„Lze očekávat, že v lesních oblastech jde o jeleny/laně a daňky/daněly. V nížinách a tam, kde jsou příhodné podmínky, půjde o zajíce. V únoru přitom došlo u Mnichova Hradiště ke srážce s vlkem, což je v našich poměrech ojedinělá událost,“ popisuje praxi Michal Bíl z CDV. Podle jeho slov jsou to právě šelmy, které svojí přítomností v krajině dokáží prokazatelně snížit počet střetů kopytníků s auty.

CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVÍŘETEM

- Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

- Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.

- Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

- Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.

- V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

Podívejte se: Dřevorubecká elita se předvedla v Ralsku. Lesnický den pobavil i děti

Lesnický den v Ralsku. | Video: Miloslava Kroužková