Českolipan velel na torpédoborci. Před sto lety s ním zaútočil na Anconu

Do dějin se zapsala jako Bombardování Ancony a jako obrovský úspěch rakousko-uherského námořnictva.

To v noci z 23. na 24. května 1915 vyrazilo k rozsáhlému útoku na přístav Ancona a italské pobřeží okolo něj. Rakousko-Uhersko tak bleskově reagovalo na vstup Itálie do války.

Během bombardování Ancony, od kterého v těchto dnech uplyne rovných sto let, se přitom objevila zajímavá českolipská stopa. Z bitevní lodi „Arcivévoda Karel", vybavené těžkými děly i torpédomety, útočil na Anconu coby velitel lodi také v té době jedenačtyřicetiletý Českolipan Karl Löwe (1874 1964).

Válečný námořník nebyl českolipským rodákem, narodil se v Sangerbergu, dnes obec nese název Prameny a leží v okrese Cheb. S rodiči ale do České Lípy přišel ještě v ranném dětství a získal tady základní vzdělání. „Asi ve věku patnácti šestnácti let odešel na školu rakouského válečného námořnictva ve Fiume, dnes Rijeka v Chorvatsku," popsal českolipský historik Ladislav Smejkal, jenž Löweho příběh zmapoval.

V dvaadvaceti letech vykonal Löwe první cestu na Dálný východ a navštívil Jokohamu a Šanghaj. „Od začátku 20. století sloužil na základně válečného námořnictva v dnešní chorvatské Pule. V roce 1911 byl jmenován vojenským přidělencem Rakouska-Uherska v Pekingu. Asi v roce 1913 se vrátil do vlasti," zjistil českolipský historik.

Po vypuknutí první světové války byl Löwe mobilizován a války se zúčastnil právě jako velitel torpédoborce Arcivévoda Karel. Nešlo o typický torpédoborec, ale o typ bitevní lodi, kterou dnes odborníci nazývají „predreadnought" (podle toho, že tato plavidla vznikla před dokončením lodi Dreadnought, která přinesla zásadní přelom v lodní konstrukci). Nicméně i loď Arcivévoda Karel byla vybavena torpédomety, ale prosazovala se především těžkými děly.

Löwe později velel také bitevní lodi Uzsok. „Po demobilizaci se vrátil ke své rodině do České Lípy, která zde žila po celé roky bez něho. Koupil vilku v dnešní Tylově ulici a věnoval se výchově svých dvou dětí," řekl Ladislav Smejkal.

Ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě po Löwem dodnes zůstala sbírka zajímavých věcí, které námořník vozil ze svých cest a kterými pak v České Lípě obklopoval svou rodinu.

Německá rodina byla po skončení druhé světové války odsunuta, majetek propadl konfiskaci a později byl předán do muzea. Ve sbírkách po Löwem jsou například boty čínské dámy, polička vykládaná perletí, exotický vějíř či soška samuraje.

Velitel torpédoborce Karl Löwe se dožil vysokého věku, zemřel v devadesáti letech v roce 1964 v západoněmeckém městě Hau.