Filipojakubská noc, tedy noc ze 30. dubna na 1. květen, letos připadá na úterý. Na tento den letos připravují pestrý program například na Vodním hradě Lipý i u sportovní haly v České Lípě, tradičně v areálu zámku v Doksech, na cyklistickém oválu v Novém Boru,na náměstí v Mimoni a mnoha dalších místech. V pirátském duchu chystají pálení v Kamenickém Šenově. Prohlédněte si naší galerii!

Výstraha před nebezpečím vzniku požárů - co to znamená v praxi pro "čáry"?

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zveřejnil výstrahu před nebezpečím vzniku požárů na následující dny, včetně úterního pálení čarodějnic. Mnoho akcí tak může být v ohrožení. Po dobu trvání výstrahy je zakázáno rozdělávat ohně v místech zvýšeného požárního nebezpečí.

Místem zvýšeného požárního nebezpečí jsou:

  • lesní porost a jeho okolí do vzdálenosti minimálně 50 m
  • lesopark, park, zahrada a obdobný porost
  • souvislý rostlinný porost umožňující další šíření požáru
  • zemědělské obdělávané plochy, na nichž jsou pěstovány kultury, které jsou ve stavu možného vznícení, zejména dozrávající obiloviny, a jejich okolí do vzdálenosti 100 m
  • stohy sena a slámy a jejich okolí do vzdálenosti 100 m.

V případě pálení čarodějnic záleží tedy na tom, na jakém místě má být tato činnost uskutečněna. Pokud platí výše uvedená výstraha, pálení nesmí proběhnout na souvislých rostlinných porostech, které umožňují další šíření požáru. Tedy tam, kde se v blízkém okolí místa pálení vyskytuje suchý travní porost, suché rostliny, klest, jehličí apod.

V případě, že bude pálení čarodějnic probíhat na místech bez zvýšeného nebezpečí požárů, například na zpevněných plochách, štěrkových plochách, pokud v okolí hranice pro pálení čarodějnic dojde k vytvoření prostoru, ve kterém bude znemožněno případné rozšíření požáru (např. vytvořením dostatečně široké proluky například obkopáním či oboráním prostoru kolem místa pálení), je možné pálení provést. Zároveň je však nezbytné přihlédnout i k případným dalším výstrahám vyhlášeným ČHMÚ, například výstrahy na silný vítr, který může riziko vzniku a šíření požáru značně zvýšit.

Občané se nemusí obávat, že by při vyhlášené výstraze nebylo možné opékání a grilování potravin na jejich zahradách za předpokladu, že striktně dodrží bezpečnostní podmínky. Tato činnost by měla být prováděna v zabezpečených ohraničených ohništích, aby se eliminovalo riziko vzniku a rozšíření požáru.

Pálení čarodějnic, kombinace otevřeného ohně a často množství alkoholu, nebo jen obyčejná nedbalost a nepozornost, mohou být obecně zdrojem různých průšvihů. Od poničení majetku až po různá zranění. Před riziky pravidelně varují především hasiči.

Jak se tedy při pálení hranice podle hasičů správně chovat? Předně je vhodné akci náležitě ohlásit v aplikaci hasičů. Oheň musí být v bezpečné vzdálenosti od všech objektů, budov, lesa a dalších porostů. Nesmí zaplanout při dlouhotrvajícím suchu nebo při silném větru. Hrozilo by rychlé rozšíření požáru.

Není bezpečné používat hořlavé kapaliny k podpálení vatry, nechávat oheň bez dozoru nebo dokonce do něj vhazovat pyrotechniku. Naopak je třeba mít po ruce dostatek hasiva - vody nebo písku, a po důkladném uhašení na konci akce nejméně osm hodin místo kontrolovat.

Není náhodou, že pálení čarodějnic v mnoha obcích „jistí“, případně přímo pořádají místní jednotky dobrovolných hasičů.

Proč pálíme čarodějnice?

Jde o lidový zvyk, rozšířený zejména v Evropě. V noci z 30. dubna na 1. května se lidé scházejí u zapálených ohňů, původně šlo o pálení starého klestí a dalšího nepořádku z pozemků uklizených po zimě. Zároveň se oslavuje příchod jara. Někde je zvykem stavění májky. V řadě pověr je zapalování ohňů očistným rituálem a také ochranou před zlými duchy a démony, až později konkrétně čarodějnicemi. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Filipojakubská či také Valpuržina noc byla pokládána za magickou, lidé věřili, že se otevírají různé jeskyně a podzemní sluje s poklady. Není bez zajímavosti, že jedním z hlavních poselství byla zřejmě také oslava plodnosti.

Termín koresponduje s keltským svátkem Beltain (či Beltine). I v tomto případě je hlavním motivem oslava příchodu jara a tepla, zrození, a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli. Slaví se jako protipól Samhainu (Halloweenu), přesně po půl roce. Oheň měl symbolicky očistit lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období. V domácích krbech se ohně uhasily a zapálily se nové.

V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Podívejte se: HÁDANKA z Českolipska: Poznáte vesničku v regionu na fotografiích a videu?

Poznáte místo na Českolipsku? | Video: Veronika Nováková