Chceme rozhýbat Ralsko, hlásí kraj. Pomoct mají zkušení Sasové

Ani třiadvacet let po odchodu posledních vojáků nemá bývalý vojenský újezd Ralsko řádné využití. Území patřilo do roku 2005 státu a jeho organizaci Privum, které se ani nejzajímavější části území nepodařilo zprivatizovat.

Oblast pak neúspěšný stát v roce 2005 rozdělil mezi Liberecký kraj a město Ralsko. V krajské části se přitom deset let nic nedělo. Předchozí vedení kraje, ovládané ČSSD, se zmohlo akorát na zoufale připravenou soutěž, ve které hledalo strategického investora.

Z třinácti zájemců, kteří se v roce 2009 přihlásili, jich drtivá většina kvůli vidině obrovského zisku navrhovala jediné: postavit v Ralsku obří sluneční elektrárnu. Pikantní bylo, že s takovými plány se nehlásili žádní energetičtí odborníci, ale například zubaři či skladníci.

Zaváhání svých předchůdců chce současné vedení Libereckého kraje napravit. Aktuálně vyhlásilo, že se věci v Ralsku musí posunout dopředu. Pomoci k tomu mají i odborníci ze sousedního Saska. Zástupci Regionálního plánovacího svazu Horní Lužice Dolní Slezsko se už 9. a 10. září zúčastnili odborné exkurze přímo v Ralsku.

Sasové oživují horninové doly

„Cílem této exkurze bylo hlavně seznámit saské územně plánovací odborníky s dlouhodobými a specifickými problémy širšího prostoru Ralska a využít jejich zkušeností při revitalizaci vojenských a těžebních prostorů," vysvětlil náměstek hejtmana Libereckého kraje Josef Jadrný.

Pro německé partnery není problematika vojenských újezdů cizí. „V Sasku jsme řešili využití dvou velkých vojenských prostorů, které ukončily činnost, a my jsme je museli revitalizovat," upozornil vedoucí Regionálního plánovacího svazu Horní Lužice Dolní Slezsko Peter Heinrich, který připomněl, že se jejich svaz podílí i na revitalizaci povrchových dolů v českoněmeckém příhraničí.

V rámci exkurze se saští odborníci seznámí s problematikou bývalé těžby uranu a následných sanací ve Stráži pod Ralskem, rekreačním využitím Máchova jezera a Doks, areálem bývalého vojenského letiště Hradčany, současným stavem infrastruktury v Ralsku, největší fotovoltaickou elektrárnou v České republice (260 tisíc panelů), loveckou oborou Vojenských statků a lesů, záměrem vytvoření Geoparku Ralsko a celkovou vizí Libereckého kraje o budoucnosti tohoto území.

Saští odborníci, kteří druhý týden v září přijeli do Ralska, se podíleli také na vzniku známého Olbersdorfského jezera u Žitavy. Šedesátihektarová vodní plocha vznikla v roce 1999 zatopením hnědouhelného povrchového dolu.

Pracovní příležitosti

„Víme, že celé okolí Olbersdorfského jezera bylo nejen zrekultivováno, ale i přizpůsobeno nárokům na moderní volnočasové aktivity. Vznikla třistametrová písečná pláž, hotel parkoviště, půjčovna lodí, několik restaurací, hřiště pro děti, cyklostezka a naučná stezka a rozvoj zde pokračuje. To by mohla být cesta, kterou bychom se mohli a chtěli v Ralsku vydat. Samozřejmě i s vědomím, že paralelně budou vznikat malé průmyslové zóny, které by vytvořily pracovní příležitosti," naznačil záměry Libereckého kraje Josef Jadrný.

V plánu je podle něj také například revitalizace a probuzení unikátní soustavy Hradčanských rybníků, které se v oblasti nachází. V regionu má vzniknout také již zmíněný Geopark Ralsko, který představí oblast z hlediska geologie a navíc se stane turistickou atrakcí.

Vznikne síť cyklotras a turistických stezek, které provedou návštěvníky i po historii těžby uranu v regionu. Součástí jednoho ze zastavení bude místo v Hamru, kde momentálně stojí již nepoužívaná těžební věž. Ta půjde k zemi, zůstane ovšem zachován její symbol, kolo, které bude jakýmsi památníkem těžební historie. Počítá se i s vytvořením zázemí pro návštěvníky, tak aby se bývalý vojenský újezd stal turisticky zajímavým lákadlem.

Podle Ivany Hujerové, radní pro regionální a hospodářský rozvoj, evropské projekty a rozvoj venkova, se musí Liberecký kraj v Ralsku nyní zaměřit na dvě hlavní aktivity. „Jednak dokončení sanací území po těžbě uranu a vojenském využívání území a pak také standardizace vlastnických vztahů v území. Většinu území zde totiž ještě dnes obhospodařují Vojenské lesy a statky, které jsou do jisté míry překážkou pro civilní plnohodnotné využití Ralska," dodala radní.

Saští odborníci již pozvali zástupce Libereckého kraje na odbornou exkurzi do vybraného revitalizovaného území, které mělo podobné problémy jako Ralsko. Do Saska by měli odjet sbírat zkušenosti především členové pracovní skupiny Libereckého kraje pro revitalizaci Ralska. Ta se naposledy sešla 18. září v sídle KÚ LK za účasti obou radních, starosty Ralska Miroslava Králíka a odborníků.

„Chceme nyní najít shodu mezi všemi vlastníky pozemků včetně města Ralsko a Vojenských lesů a statků," prozradil předseda skupiny Josef Jadrný s tím, že v co nejkratší době chce kraj Ralsko více zpřístupnit veřejnosti. K tomu může pomoci i vznik Geoparku Ralsko.