Ačkoliv Liberecký kraj není chmelovou oblastí, za dva týdny na letní chmelovou brigádu vyráží z Libereckého kraje šest studentů. „Brigádníci z Libereckého kraje jsou přihlášeni na brigádu k Lounsku a jeden v Heřmanově na Rakovnicku,“ říká jedna z organizátorek jarních a letních prací na chmelu Dagmar Urbancová.

Chmel v České republice se pěstuje ve třech oblastech, a to v oblasti Žatecké, Úštěcké a Tršické. Chmelovou brigádu si dnes většina lidí střední a starší generace spojuje s povinnými výjezdy do chmelnic na školách a nepochybně i se slavným filmem Starci na chmelu. Jenomže chmelové brigády začínají být znovu v kurzu a vděčíme za to nebývalému boomu minipivovarů v posledních letech. S přibývajícím počtem minipivovarů roste i poptávka po chmelu.

„Na brigádě jsem byl loni a moc se mi líbila, ale musím přiznat, že byla fyzicky, občas i psychicky, náročná. Každopádně bych ji všem doporučil. Měl jsem na ní možnost poznat se s novými lidmi, pro mě s novým druhem práce a určitě je to zkušenost k nezaplacení,“ vypráví Michal Gajdoš, který pracoval na chmelnici v Hermanově.

Samotná sklizeň probíhá mechanicky s pomocí speciálně upravených traktorů, takže brigádníci dnes obstarávají spíše sběr zbytků nesklizeného chmele, čištění chmelnic, sušení, pytlování a úklid.

NOSTALGIE

„Naštěstí se nám meziročně vrací třicet procent našich brigádníků s dalšími kamarády. Přicházejí na doporučení na základě dobré zkušenosti s námi. Řada našich brigádníků s námi jezdí i z nostalgických důvodů,“ Dagmar Urbancová.

Romantika spojená s těmito brigádami ovšem úplně nevymizela. Na tento typ brigády nadále míří většinou mladí lidé, kteří přespávají na ubytovnách, svačinu dostávají do ešusu a v noci si topí v kamnech. Internet ani mobilní signál často není k dispozici. „Většinou se hlásí více děvčat. To se za léta praxe ve chmelu nezměnilo,“ řeka Dagmar Urbancová

„Vzpomínám na ty léta moc rád, byl to zážitek. Už tenkrát to nebylo jako ve filmu Starci na chmelu,“ říká Martin Charvát, který jezdil na chmel před více než třiceti lety.