Snížit rizika nehod absolventů autoškol i mladých řidičů je cílem pilotního projektu „Start driving“, který jeho tvůrci představili na autodromu v Sosnové. Novopečení šoféři jsou totiž rizikovou skupinou, která v tuzemsku způsobí velké procento smrtelných havárií.

„Chceme nabídnout alternativu a zlomit ledy v českém vzdělávání řidičů,“ řekl spoluautor projektu a místopředseda Asociace autoškol ČR Aleš Horčička. Podle něj je nezbytné přestat pouze hovořit o tom, co by se mohlo změnit ve vzdělávání řidičů, ale skutečné projekty začít rychle uskutečňovat. V nabízeném projektu se zaměřují na vytvoření nové metodiky přípravy žáků autoškol či na zapojení polygonu do reálné přípravy nových řidičů. A změnit chtějí nejen systém vzdělávání řidičů, ale i učitelů autoškol, zkušebních komisařů a všech, kdo se podílejí na výuce a výcviku.

„Kromě jiného je nutné zlepšit schopnost nových řidičů vyhodnotit možné krizové situace, ještě než se objeví, a naučit se je co nejlépe zvládat,“ vysvětlil Horčička, proč bere své žáky na dráhu autodromu. „Veřejnost by měla vědět, že Česká republika zaspala dobu. Uteklo nám i Slovensko. Je nutné změnit výuku a zkoušení řidičů na úroveň, jakou mají sousedé v Rakousku nebo Německu,“ prohlásil Horčička, jehož rodina se věnuje vzdělávání řidičů celé půlstoletí.

Jak konstatoval dopravní expert Roman Budský, žák české autoškoly absolvuje zhruba 28 vyučovacích hodin a za volantem 500 kilometrů. A to podle něj nestačí. „Mladí řidiči s čerstvým oprávněním čelí až čtyřikrát většímu riziku účasti na dopravní nehodě než jejich zkušení kolegové,“ uvedl Budský.

Aby nový šofér zvládl potřebné základy samostatné a bezpečné jízdy, měl by při praktické přípravě odjezdit alespoň tři tisíce kilometrů a za volantem strávit přinejmenším sto hodin. „Začínající řidiči musí být vedeni k prevenci vzniku nebezpečných situací, příprava se ale nesmí zredukovat jen na školu smyku,“ řekl Budský.

Tvůrce projektu zaujal rakouský systém přípravy nových řidičů v autoškole i jejich tříleté zkušební období. Řidičský průkaz na zkoušku je tam zaveden do roku 1992. Jako vhodné preventivní opatření ho dnes doporučuje Evropská komise. „V praxi je znát, že kombinují přípravu v autoškole a jízdu pod dohledem zkušeného řidiče, nejčastěji někoho z rodiny. Dobré je, že jezdí po celý rok, v různých podmínkách,“ zmínil Budský.

Rakušané také využívají jednodenní zdokonalovací výcvik na uzavřené ploše, jízdu s instruktorem zaměřenou na ekonomickou jízdu nebo i skupinové diskuze s dopravním psychologem. „Institut takzvaného řidičského průkazu na zkoušku má smysl. Nevymýšlejme proto nějaký vlastní projekt, ale zkopírujme dobře fungující model. Ten rakouský se nám líbí, je to možnost, kterou by se mělo ministerstvo dopravy zabývat,“ prohlásil ředitel služby dopravní policie Tomáš Lerch.

Jak podotkl, na obzoru je novela sankčního bodového systému. „Rádi bychom, kdyby s ní přišla ale i novela vzdělávání řidičů. Jsme připraveni se na tom podílet,“ dodal Lerch.

Po celý den, kdy autoři projektu představovali své plány, jezdila po okruhu v Sosnové auta autoškoly a jejich žáci ze strojírenského učiliště si trénovali správné zvládání auta v těžkých momentech. „Je super si nečekané situace tady vyzkoušet, než kdyby se nám staly v reálu,“ řekla žákyně autoškoly Veronika Horká. Podle Aleše Horčičky chce jeho autoškola v celodenní přípravě na polygonu v Sosnové pokračovat i s dalšími žáky.