Není vám lhostejný život ve vašem městě nebo obci? Chcete vytvořit něco, co by vás spojilo s vašimi sousedy a lépe jste se poznali? Zakládáte divadlo, chystáte výstavu o historii místa, kde žijete? Chcete obnovit sad, park, alej nebo kapličku? Založili jste okrašlovací spolek?
Právě tyto projekty bude i letos finančně podporovat Poštovní spořitelna v rámci Regionálního fondu rozvoje. Z něj rozdá až čtyři miliony korun na vybrané projekty. Žádat o ně mohou nevládní neziskové organizace (spolky, obecně prospěšné organizace, ústavy, nadace, nadační fondy, účelová zařízení církví), příspěvkové organizace a obce.
Maximální výše jednoho grantu je 100 tisíc korun. „Zatímco v loňském roce jsme podporovali větší projekty, nyní chceme peníze rozdělit spíš na menší komunitní granty. Šanci má tak víc lidí," vysvětlila Linda Kaucká z ČSOB. „Podpoře regionů se věnujeme už od roku 2007. Regionální fond rozvoje navazuje na předchozí grantový program ČSOB a Era pro podporu regionů," doplnila.
Odborným garantem fondu rozvoje je Nadace Via, která se dlouhodobě věnuje podpoře malých obcí a měst. Připomeňme například společnou soutěž Starosta roku a podobné projekty, které mají zvýšit pocit sounáležitosti života v menších obcích.
Zelenou tak budou mít ty projekty, do nichž je zapojeno větší množství lidí. Příkladem je projekt na podporu alejí. „Bylo nutné, aby se lidé sešli a společně vše naplánovali. Nejde nám jen o to někam nasypat peníze, ale hlavním cílem je, aby spolu lidé spolupracovali, zapojili se do společenského života," doplnila Kaucká. Jako další příklad uvedla úspěšný projekt loňského roku s názvem Můj pohled z Jablonného, který se formou divadelního představení, fotografické soutěže a výstavy historických fotografií snaží lidem zacelit bílá místa v historii jejich města.
V Libereckém kraji, který v historii grantového programu pro podporu regionů patří k nejúspěšnějším, bylo v loňském roce přiděleno celkem sedm grantů v celkové výši 369 890 korun.
První grantové kolo pro letošní rok vyhlásí Poštovní spořitelna 26. března, uzávěrka je 30. dubna 2014.
Hledali jsme fotky a našli sousedy
close
zoom_in
Jablonné v Podještědí - Karel Spal má kořeny v Jablonném, jeho žena Barbora se sem přistěhovala. V místě, kde se narodil Karlův tatínek, založili nejprve divadelní spolek, kolem něj a tamní farnosti se začaly brzy sbíhat další aktivity z oblasti kultury, vzdělávání a společenského života. Například výuka cizích jazyků.
Lidé si ale nemusí porozumět, jen když znají jazyk svého souseda. Zvláště v pohraničí je to stále skrytě palčivá otázka.
„Zaznamenali jsme to při společných divadelních zkouškách. Čas od času přicházely od lidí podněty, že by rádi zachytili historii místa. Tu a tam někdo přinesl staré fotografie," vypráví Barbora Spalová o začátcích projektu Můj pohled na Jablonné.
„Nejedná se pouze o sbírku historických fotografií, ale jde i o příběhy s nimi spojené. Sběratelé budou na výstavě vyprávět o místech, kde byly fotografie pořízeny, jaké jsou s nimi spojeny příběhy a lidské osudy," vysvětlila Spalová. Bylo prý fascinující objevovat, co za sbírky lidé doma vlastní.
close
zoom_in
A nejen to. Fotografie z předválečných časů začali, zprvu nesměle, shromažďovat i lidé, kteří byli po válce odsunuti, prožili pohnuté chvíle a teď žijí na druhé straně hranice. Teď z nich vznikne výstava. Události zachycené na pohlednicích budou i námětem pro divadelní představení, které bude součástí vernisáže. „Myslím, že to pro mnohé může mít i terapeutické účinky," doplňuje Karel Spal. Diváci by měli pochopit, že jsou to i oni, kdo utvářejí místo, kde žijí, a že naopak prostředí utváří je.
Souběžně s historickou částí projektu probíhá i fotografická soutěž, kdy lidé posílají své nejlepší snímky, z nichž by se podle nich mohly stát pohlednice.
Také o tuto akci je nebývalý zájem. Projektem teď žije velká část Jablonného v Podještědí. Setkávají se lidé různých profesí, sociálních vrstev i zájmů. „A to je právě smyslem a posláním projektů, které svými granty podporujeme," uzavřela Linda Kaucká z oddělení společenské odpovědnosti ČSOB.
