V devadesátých letech přijížděly na Liberecko plné vlaky Němců, naučili se k nám jezdit Holanďané a častými návštěvníky jsou stále Poláci. Ze vzdálenějších států sem zavítaly turistické skupiny jen ojediněle, méně častými návštěvníky jsou tak Arabové, Afričané, Asiaté a Jihoameričané. Mezi jednotlivci jsou to především turisté z nejrůznějších států Evropy, třeba Francie, Španělska či Švýcarska.

Francouzský kameraman z pařížské televize se přišel o letních slavnostech podívat soukromě na Ještěd, aby viděl zařízení vysílačů. Slovy chvály na architekturu dominanty nešetřil: „Tres heureux d´étre a nouveau a piedt du JEŠTÉD…“ Skupinka žen z Jihoafrické republiky si v infocentru dokonce zatančila na českou dechovku.

Japonský turista napsal do deníku v infocentru pod Ještědem: „Czech and Jested are so beautiful and Czech people are so warm. I like Czech and Czech people.“ Mladá japonská maminka šlapala v zimě v lodičkách sněhem k lanovce, ale bylo to pro ni a její dvě děti neobyčejné dobrodružství. Student Elan Tamir z Izraele by návštěvu Ještědu doporučil každému, kdo přijede do Čech.

Náčelníci nelyžují

Pan Anton Neumann, podnikatel z Mississangeru (poblíž Ontaria v Kanadě) se cestou na parkoviště vyjádřil velmi jednoduše: „Návštěvou Liberce a Ještědu jsem nadšen. Dva Arabové z Íránu po celou cestu na vrchol dokumentovali výstup kamerou. Pět náčelníků z Jemenu se zaujetím naslouchalo výkladu průvodce o Ještědu, zjevně jim však o lyžování nešlo, stejně jako Brazilcům, kteří hodlají jezdit do Liberce, aby si připomenuli prostředí svých předků.

Z Jižní Ameriky navštívil Ještěd i Dario Romero, lyžování příliš nefandí, ale Liberecko zná dobře. Byl zde pět let ženatý. Nedávno odcestoval zpět: „Možná se přijedu zase někdy podívat, v Čechách se mi líbí,“ prohlásil jihoamerický novinář. V poslední době do Liberce přijíždějí Rusové z Moskvy, Kyjeva, ale také z Tuly nebo Jekatěrinburgu, Tomska či Čeljabinsku. Vydávají se poklonit hoře a jejich obdiv patří i městu, kde vidí možnost dobrého ubytování, snadnou dosažitelnost z Prahy nebo také možnosti nákupu. V deníku infocentra je poslední zápis ze začátku ledna od čeljabinských překladatelů angličtiny Xeni a Andrea.

Pivko na konečné

Do Ještědských hor zavítal také slavný slovenský cestovatel Jozef Karovič. Slečna Anette Kriegel přednášela na univerzitě němčinu a na Ještěd zavítala pokaždé, když ji přijel do Liberce někdo navštívit z Německa. Své nadšení vyjádřila nejen k samotnému Ještědu: „Určitě se k vám vrátím, ráda bych viděla ohlášenou netopýří noc.“

Turista s velkým báglem na zádech scházel z Ještědu brzy po ránu a pokračoval k nádraží. Dvaašedesátiletý důchodce vyrazil z Eisenachu pěšky a kombinovanou dopravou na mezinárodní stezku EB. Hranici překročil ve Hřensku, pokračoval přes Jizerky do Krkonoš a na Moravu, odtud směřoval ke slovenským velehorám, potom do Budapešti.

Horst Kalen z kopců od Garmisch-Partenkirchenu na konečné trojky vypil malé pivo a vydal se tramvají na nádraží. Jen poznamenal: „Na vandru si dávám vaše chutné pivo, ať se vám daří! Bůh Vám žehnej!“ A pak, že tu nemáme krásná místa a čím se chlubit. Tak vzhůru za jejich poznáváním.

Autor: Milan Turek