Tradiční týdenní seminář se konal ve Sloupu v Čechách a navštívilo jej 60 pracovníků krizové připravenosti ze záchranných služeb a nemocnic, např. z Plzně, Karviné, Brna, Hradce Králové, Karlových Varů či Prahy.
„Seminář krizové připravenosti se letos tématicky zaměřoval na hrozbu pandemie, dále na spolupráci záchranných služeb a lůžkových zařízení a také na problematiku krizového plánování. Skutečnost, že transformace zdravotnických zařízení se citelně dotkla celé soustavy poskytovatelů zdravotní péče nic nemění na tom, že spolupráce v oblasti krizové připravenosti nesmí ani na minutu zaváhat,“ podotýká Olga Marková, vedoucí Útvaru krizové připravenosti NsP. . Podle Markové se mimořádná událost nikdy ptát nebude, zda jsme připraveni – ta prostě a jednoduše udeří. Velkým příkladem je toho i letošní mimořádná událost na D1, která opět prověřila krizovou připravenost nejen zdravotníků, ale i ostatních složek IZS.
„Je to jasný signál, že tato krizová zdravotnická připravenost je velmi důležitou formou v celém spektru poskytovaných zdravotnických služeb, od přednemocniční neodkladné péče (kterou zajišťuje v plném rozsahu zdravotnická záchranná služba) , přes nemocniční neodkladnou péči (kterou zajišťují lůžková zařízení – nemocnice) až po následnou péči (LDN a rehabilitační ústavy),“ dodává vedoucí Útvaru krizové připravenosti.

Pracovníci tohoto semináře si letos poprvé vyslechli i přednášku zástupce WHO (světová zdravotnická organizace), kdy měli možnost porovnat statistické údaje v nárůstu mimořádných událostí s hromadným postižením.