Více než milion. Takový je rozdíl mezi ročními mzdovými náklady propuštěných uklízeček z českolipského sportareálu a cenou, kterou bude platit příspěvková organizace Sport Česká Lípa úklidové firmě. Za uklízečky utratila organizace, potažmo město jako její zřizovatel, osm set tisíc korun ročně. Úklidová firma bude inkasovat 1,9 milionu.

Není žádným tajemstvím, že firmou, která v bazéně v současné době uklízí, je společnost patřící Pavlu Soukupovi. Ten je shodou okolností tchánem místostarosty města Jana Stejskala. Místostarosta však jakoukoli protekci odmítá. „Sport Česká Lípa je příspěvková organizace a ta má svou ředitelku. Ředitelka vyhlásila výběrové řízení a firma Soukup jej vyhrála. Je mi úplně jedno, kdo v bazéně uklízí a spojitost mezi mnou a vítěznou firmou naprosto odmítám,“ sdělil Jan Stejskal s tím, že podobné řeči jsou jen o závisti lidí.

Otázka, proč ke změně systému uklízení muselo dojít, patří podle něj ředitelce organizace Ivetě Žižkové. Ta se o nutnosti propuštění lacinějších uklízeček a najmutí úklidové firmy příliš bavit nechtěla a spíše se udivovala nad tím, odkud jsme se tuto informaci vlastně dozvěděli. Nakonec ale odpověď našla. „Naše uklízečky nedokázaly zajistit úklid tak, aby to odpovídalo přísným hygienickým pravidlům,“ sdělila ředitelka organizace Iveta Žižková.

Na dotaz, zda by nebylo lacinější naučit vlastní uklízečky tato pravidla a vést je ke zlepšení jejich práce, odpověď také našla. „Muselo by jich zde pracovat více a náklady by se zvýšily. Museli bychom také pořídit stroje, které stojí také mnoho peněz,“ vysvětlila.

Po zběžném pátrání v cenících kvalitních úklidových strojů je však snadné zjistit, že jeden takový moderní úklidový stroj se dá pořídit i za čtvrt milionu, tedy čtvrtinu toho, co město ročně zaplatí navíc úklidové firmě. Průmyslové zametače, vysavače vody, vozíky, smetáky a mnoho dalšího se pak nechá pořídit v řádech desítek tisíc.

To vše dohromady by včetně mycích a čisticích prostředků jen stěží vyrovnalo rozdíl mezi cenami úklidu ve vlastní režii a cenou úklidové firmy. Následující léta by pak náklady na pořízení strojů odpadly úplně a město by ušetřilo statisíce. Přesto místostarosta města i ředitelka organizace nevidí na změně úklidového systému ve sportareálu nic zvláštního či dokonce špatného. O možném klientelismu dokonce nemůže být podle slov místostarosty vůbec řeč.

Výběr úklidové firmy, která pracuje pro příspěvkovou organizaci, totiž vůbec není v kompetenci města, ale je plně v rukách ředitelky organizace. Její osud je ale zase plně v rukách městských radních. Oni ji totiž do funkce jmenují a jen oni mají tu možnost ji z funkce odvolat.