Čestné občanství udělili zastupitelé města Doc. PhDr. Jiřímu Vomáčkovi, CSc., in memoriam, za jeho celoživotní pedagogickou práci, kterou významnou měrou přispěl ke společenskému a duchovnímu rozvoji města Česká Lípa.
V září to bude právě šedesát let, kdy Jiří Vomáčka nastoupil na své první učitelské působiště v České Lípě. Osmnáctiletý čerstvý absolvent Lindnerova koedukačního ústavu učitelského v Kutné Hoře započal svou praxi ve III. národní škole v České Lípě (dnes ZŠ Dr. M. Tyrše), posléze ve škole na Komenského nám. (dnes ZŠ Pátova), a celoživotně ji zasvětil České Lípě.
I ve svém pozdějším působení na pedagogických fakultách v Ústí nad Labem a Liberci vychoval řadu učitelů dodnes působících ve školách českolipského okresu.
Rozsáhlá je také publikační činnost Doc. PhDr. Jiřího Vomáčky, CSc., týkající se historie i aktuálního školního vzdělávání.


Přátelé i kolegové vzpomínají


Ponořme se do vzpomínek lidí, kteří docenta Jiřího Vomáčku znali.
„Hlavní a životní láskou docenta Vomáčky byla příprava učitelů pro 1. až 5. ročník základní školy. Sám navštěvoval dvoutřídní venkovskou školu a její prostředí ho celoživotně ovlivnilo. Vzpomínal na moudré vesnické učitele, jejich vztah k žákům i k národní kultuře. Tento jeho silný postoj byl důvodem, že nezahořkl, když po roce 1968 musel na dvacet let opustit svou práci na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.
Mé letmé zamyšlení nad profesní činností vzácného člověka a přítele nemůže být úplné bez zmínky o jeho osobní kultuře. Od malička miloval lidovou píseň a zpěv. Proto také vydržel zpívat půl století v Pěveckém sboru severočeských učitelů Česká Lípa. Druhou velkou láskou mu bylo výtvarné umění. Jeho minigalerie výtvarných děl přítele, akademického malíře Rudolfa Novotného, mu byla zdrojem potěšení,“ napsal ve vzpomínkách na docenta Jiřího Vomáčku docent Josef Horák.
„Docent Jiří Vomáčka byl osobností s mimořádnými schopnostmi a ryzím charakterem, jimiž ovlivňoval své okolí. Své ideály prosazoval v různých školách Českolipska, v dobách normalizace i přes nepřízeň těch, kteří by ho byli měli v jeho snažení podporovat. S využitím moderních pedagogických a psychologických metod dosahoval pozoruhodných výsledků i u dětí obtížněji vychovatelných.
Při přednáškách se věnoval nejen pouhým výčtům zásad, potřebných pro současné mezilidské vztahy, ale přímo i návodům jak porozumět mládeži a jejím rodičům. Znal do hloubky dílo Jana Amose Komenského a využíval jeho stále platné moudrosti,“ vzpomněli Marie a Břetislav Vojtíškovi.
Docent Jiří Vomáčka působil od druhé poloviny devadesátých let na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci. S úctou o něm hovoří proděkan FP Tomáš Kasper: „Pro svou vysokou odbornost, opravdovost a lidskost, spojenou s upřímnou skromností a ochotou pomoci druhým, si získal přízeň všech kolegů a také studentů. Jeho citlivá a kultivovaná učitelská práce s vysokoškolskými studenty zůstala nesmazatelně zapsána v srdcích celých generací současných učitelů. Úmrtí docenta Jiřího Vomáčky v roce 2002 bylo hlubokou ranou pro celou akademickou obec.“
Děkan Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci posmrtně udělil docentu Jiřímu Vomáčkovi v roce 2005 zlatou medaili za zásluhy o její rozvoj.
Na podzim letošního roku se na liberecké fakultě uskuteční odborná konference, která bude věnována právě této vynikající osobnosti české pedagogiky.