„Vždycky, když někdo dělal s čokoládou, umřel. Přišel do podniku a do měsíce byl mrtvý. Začal jsem pracovat jinde a stejný příběh se opakoval,“ vzpomíná vyučený cukrář.

Jako dítě navštěvoval 12 let soukromou uměleckou školu a plánoval si studium užitého designu z porcelánu. „Čtyři soudružky v komisi mi tento směr zakázaly, tak jsem se z důvodu výtvarné činnosti rozhodl pro cukrařinu,“ zavzpomínal na úplné začátky. 

Vladimír Dvořáček je vyhlášený čokolatiér, a to nejen v České Lípě. Balíčky se svými výrobky pravidelně rozesílá zákazníkům po celém světě.Čokoláda je pro cukráře výjimečná a pomíjivá.Zdroj: foto archiv Vladimíra DvořáčkaČeskoslovensko chtělo tehdy vytvořit elitní třídu cukrářů, která by ho reprezentovala v moderní gastronomii na světové půdě. Brali jen 2 z kraje a z celé republiky bylo 28 přijatých. Talentové zkoušky trvaly týden. Když obdržel dopis s oznámením o přijetí, nadšením nesršel, ale nyní je za to rád. Do keramiky se přeci jen nedá kousnout.

Motto pana Dvořáčka je jednoznačné: kvalita a jí odpovídající suroviny. Práci s nekvalitními produkty zásadně odmítá. Tohle mu začalo být vlastní už jako učni, ve vyhlášené cukrárně v Karlových Varech, Elefant. Tam si osvojil řemeslo na vysoké úrovni, návštěvu v Elefantu si nenechaly ujít významné osobnosti z celého světa.

Této skutečnosti samozřejmě napomáhala i výjimečná lokalita vyhlášeného lázeňského města. Historie cukrárny sahá vůbec daleko do minulosti. Mezi její návštěvníky patřili například Mozart či Beethoven. 

Poškozeným věcem dává Martin Vojáček druhý život. Svou opravnu obuvi a galanterie U Jezevce v českolipské Mariánské ulici otevřel v lednu 2022 a má stále plno.
"Jezevec" vám opraví boty i batoh. V okolí jsem jediný, říká šikula z České Lípy

Impulsem pro práci s čokoládou však bylo, když hledal materiál pro sochy a nic mu nepřipadalo dost zajímavé. Nakonec si zvolil čokoládu, protože je výjimečná a pomíjivá. Zůstane na ní jen vzpomínka a chuť v ústech. Dílo samotné si člověk musí zaznamenat.

Zhruba před 18 lety se rozhodl si otevřít kavárnu a hledal pro ni další sortiment. Při služební cestě ohledně keramiky zavítal do firmy Emile Henry v zemi galského kohouta, při této cestě potkal mistra čokolády Francie a právě ten ho inspiroval k výrobě pralinek. 

Nezávazně mu ukázal své sochy a byl velmi polichocen, když ho počastoval oslovením kolego. „Já mu řekl, že nejsem jeho kolega, ale on mi oponoval, že kolega rozhodně jsem. Byla pro mě pocta, že mi mistr Francie v čokoládě říká kolego. Na chvilinku jsem zpychnul. Až u něj jsem poprvé viděl, že používá do čokolády zlato,“ vzpomíná rodák z Nejdku. 

Vladimír Dvořáček je vyhlášený chocolatier, a to nejen v České Lípě. Balíčky se svými výrobky pravidelně rozesílá zákazníkům po celém světě.Za knihu, kde bylo jen 20 listů o čokoládě, dal Vladimír Dvořáček 16 tisíc.Zdroj: foto archiv Vladimíra DvořáčkaJedním dechem ale dodává, že naučit se musel vše sám. Procházel antikvariáty, knihovny a studoval historii čokolády. „Jak se k ní chovat jsem se naučil z knih z první republiky a z období Rakousko-Uherska, od starých cukrářů. To, když člověk pochopí, pak má vyhráno. Za knihu, kde bylo jen 20 listů o čokoládě, jsem dal 16 tisíc. V antikvariátu věděli moc dobře, jaký poklad mají,“ zdůrazňuje milovník umění a dodává: „Čokoláda je jako víno. Každá je jiná, každý rok je jiný, i když je ze stejné plantáže a vždy musím provést zkoušky. Když se k ní chováte ošklivě, vrátí vám to. Třeba se srazí.“ 

Pevně si stojí za tím, že čokoláda je zdravá, protože funguje jako antioxidant. „Všude, kde se pěstuje čokoláda a kakao, v zemích, jako je Kamerun nebo Venezuela, se neumírá na infarkt nebo jiné cévní poruchy. Tam se umírá na mačetu. Místní tam mají horké hlavy,“ vysvětluje a jeho manželka dodává: „Když pořádame den čokolády, zveme i odborníky na výživu.“  Hana Dvořáčková je profesionální houslistka a manžela doprovází na cestě s touto pochoutkou svou hudbou.

Při procházce po České Lípě naráží chodec na zákoutí plná odpadu. Snímek je z ulice Československé armády.
Česká Lípa bojuje s nepořádkem. „Jsem už zoufalá,“ říká obyvatelka centra města

Ovšem zdravou čokoládou má na mysli skutečně kvalitní produkt. V ruce drží obal od legendární Kofily z první republiky a připomíná, že tato československá tyčinka získala ve světě mnoho medailí. „Škoda, že už dneska nemá stejnou chuť jako před lety,“ říká a kroutí při tom hlavou.

„Čokoláda by měla být čerstvá a neměla by mít na prvním místě cukr, palmový olej, barvivo… Měla by být složená jen z kakaa, kakaového másla, sušeného mléka a trochy cukru. Když se podíváte do obchodních sítích nebo na internet, tak je obvykle na prvním místě cukr.“

Z této pochoutky vytváří pro své zákazníky nevšední modely a aby byly skutečně stabilní, vždy si sežene přesný plán, podle nějž byly zhotoveny i ve skutečnosti. 

Vladimír Dvořáček je vyhlášený čokolatiér, a to nejen v České Lípě. Balíčky se svými výrobky pravidelně rozesílá zákazníkům po celém světě.Vladimír Dvořáček je vyhlášený čokolatiér, a to nejen v České Lípě. Balíčky se svými výrobky pravidelně rozesílá zákazníkům po celém světě.Zdroj: foto archiv Vladimíra Dvořáčka

„Při stavbě plachetnice jsem porušil pravidla, vynechal dvě příčky a ona praskla. Je to totiž přesně propočtené a opravdu se musí dodržet postup, stejně jako když se staví originál,“ vzpomíná dnes už se smíchem. 

Stejně neobvyklý přístup jako k čokoládě má i k marketingu. Jemu se za marketing platí. Svým zákazníkům vyrobí pralinku na míru, třeba tu ze sicilských citrónů, která se stala hitem a oni svou spokojenost šíří dál. A pokud ho chtějí opravdu potěšit, darují mu nějakou krabičku od kakaa. To mu vždy udělá radost.

Pana Dvořáčka najdete v čokoládovně v českolipské Žižkově ulici nebo 16. prosince na houslovém koncertě Hany Dvořáčkové a spol. s posezením ve vile Hrdlička od 18:00, kde bude prodávat své čokoládové výrobky a podávat horkou čokoládu.