I když jméno Crystalex zásluhou nového investora před deseti lety vstalo z popela, jde už o jinou firmu a jen o pozůstatek někdejšího sklářského kolosu. Ten patřil k nejznámějším a nejprogresivnějším podnikům socialistického Československa. Vyráběl ručně i strojově užitkové, dekorativní a umělecké sklo. Sdružoval sklárny na Novoborsku, ale také v Poděbradech, Světlé nad Sázavou, na jihu Čech a na Moravě.

Pozici si udržel ještě nějaký čas po sametové revoluci, než se od něj v rámci privatizací začaly oddělovat některé závody. Postupně jím otřásly nejen potíže na světových trzích, na které byl odkázán, ale také protahovaná, nejasná a nakonec i neúspěšná privatizace. „Privatizace se vlekla, zájmů bylo mnoho a skláři už začali mít obavy z budoucnosti, přestože jim Václav Klaus ještě jako premiér do očí tvrdil, že Crystalex nebude druhou Poldi,“ připomněl bývalý senátor za Českolipsko Karel Kapoun.

Ministerstvo pro správu národního majetku rozhodlo až na jaře 1993, že Crystalex prodá formou veřejné soutěže. V roce 1994 bylo Centrem kupónové privatizace prodáno drobným investorům 20 % akcií. Ministři se střídali a pohled se měnil. Až v roce 1997 ministr financí Ivan Kočárník prosadil přímý prodej a rovnou 73 % akcií firmě Porcela Plus. Nesouhlas s tím dala najevo řada politiků a médií. Crystalex se dokonce stal předmětem koaličního sporu ve vládě.

Propagátorem přímého prodeje Porcele byl ambiciózní poradce Václava Klause Martin Kocourek. Majitelé Porcely Radovan Květ a Jan Souček zaplatili za deset závodů, které měly sklady plné zboží, pouze necelých 300 milionů korun. Krize odbytu v dalších letech vedla k rozprodeji majetků a postupnému propouštění zaměstnanců převážně z ruční výroby v Boru i na Moravě. Majitelé tam chtěli úplně zavřít sklárnu Strání-Květná a šéfa Crystalexu tam tehdy museli před skláři hájit policejní těžkooděnci.

Jak vyšlo najevo, vlastníci na firmu získávali stamilionové úvěry od bank. Až kvůli nedostatku kapitálu a neschopnosti dostát závazkům skončil Crystalex v roce 2008 v insolvenci. Výše pohledávek přesahovala tři miliardy korun. Následně ukončil výrobu. A na Novoborsku přišlo o práci na 1300 lidí.

„Já už se k tomuto nejtěžšímu období nevracím,“ řekl nyní dlouholetý odborový lídr Crystalexu František Kuric.

Podle novoborského starosty Jaromíra Dvořáka dopadl postupný pád Crystalexu, dovršený krachem, na celé město. „Téměř každá rodina byla více či méně spjatá s Crystalexem. Vše ještě zkomplikovala celková krize,“ vzpomínal Dvořák.

Podle něj se město pokoušelo postiženým rodinám sklářů vypomoci půjčkami. Začalo hledat i další příležitosti k zaměstnávání, k vytvoření průmyslové zóny. „Stačilo málo a vláda mohla zasáhnout a nenechat podnik padnout. Hlavní vina je ale na bývalých vlastnících, kterým stát prodal přímo 73 procent akcií,“ upozornil starosta Dvořák. „Dopad krize byl krutý o to víc, že tu začátkem 90. let probíhala obrovská konjunktura a lidé na sklu hodně vydělávali. A najednou přišel tvrdý pád,“ dodal starosta.

Sklářům se snažil pomoci sbírkou i poslanec Cyril Zapletal. Na úsilí se podílel i čerstvý senátor Kapoun. „Lidé byli vděční a kvitovali naši snahu, i když částka 3200 korun je v té situaci nespasila. Bor ovládl pocit smutku a zmaru, byl městem duchů,“ zmínil Kapoun. Zaměstnance, hlavně ty starší, kteří zde pracovali desítky let, vyhrocení situace vykolejilo.

„Ty dny byly hrozné, ze dne na den nám oznámili, že je konec, přesto jsme ještě do práce museli chodit. A mzdy pak složitě a dlouho vymáhat,“ připomněla zlou zkušenost Milena K. z Nového Boru.

NÁVRAT ZNAČKY

Původně národní podnik Užitkové sklo, Borské sklo dostal jméno Crystalex až roku 1974. Jen v Novém Boru roky řídil čtyři závody včetně výroby obalů a Výzkumného ústavu užitkového skla. Před revolucí dával práci 4100 lidem. Výhradním exportérem do 100 zemí světa byl Skloexport Liberec, v 90. letech přejmenovaný na Bohemia Crystalex Trading.

Po krachu oživila sklářskou výrobu v roce 2009 firma CBC Invest, když zavřený areál Crystalexu v Novém Boru a závody v Karolince koupila za 397 milionů korun. Desítky milionů dál investovala, aby mohla obnovit výrobu. Získala i chráněné vzory a značky. Nový podnik pojmenovala Crystalex CZ a postupně v něm dala práci sedmi stovkám lidí.